Datum: 10. 5. 2023
Proč si přenést kousek biopole na zahradu? Na to jsme se tady na blogu ptali už v loni. Semínka z pole mohou být užitečná i na zahradě a k tomu přinesou spoustu radosti. Nově z pole na zahradu přeneseme jednozrnku a hořčici bílou.
Z pole přímo na zahradu
pro radost i užitek
Proč si přenést kousek biopole na zahradu? Na to jsme se tady na blogu ptali už v loni. Semínka z pole mohou být užitečná i na zahradě a k tomu přinesou spoustu radosti. Nově z pole na zahradu přeneseme jednozrnku a hořčici bílou. A objednat a na zahradě využít můžete i červený jetel inkarnát a modrý len setý. https://www.probio.cz/cs/probio-svet/blog/z-pole-do-zahrady-10829
Jednozrnka je tu s námi již 10 000 let. Je nejstarším domestikovaným druhem pšenice a patří spolu se špaldou a dvouzrnkou mezi pšenice pluchaté. Jednozrnka nebyla nikdy šlechtěna moderními metodami, pouze selektivním nebo přirozeným výběrem. I proto má jinou genetickou výbavu než dnešní moderní pšenice. Z toho vyplývají také její lepší nutriční vlastnosti. Samotná vyloupaná zrnka mají plochý, zaoblený tvar a jsou poměrně malá, chybí jim typická rýha na obilce a jejich textura je velmi měkká.
Pěstování jednozrnky
Vyséváme ji v průběhu října, v teplejších oblastech i do poloviny listopadu, nevyloupaná zrna bez osin 3 až 5 cm hluboko. Cca 190 ks/m2 nasejeme do řádků 10 až 15 cm od sebe, každých cca 5 cm jedno semínko. Nebo rovnoměrně rozhodíme po záhoně a hráběmi lehce zapravíme.
Neprospívá v zamokřené a jílovité půdě, netoleruje vyšší obsah dusíku v půdě, potom poléhá. Doběrná rostlina v 2 až 3 trati. Oproti jiným obilninám velmi intenzivně odnožuje, takže z jedné obilky může vyrůst 5 i 12 odnoží, na kterých vytvoří klasy. Na poli i na záhonu vypadá z počátku jako tráva, to odpovídá tomu, že nejde o šlechtěnou plodinu……. Po té, co se vytvoří klásky, působí velmi jemně a křehce díky jemným osinkám a subtilnímu klasu. Její výška je cca až 140 cm někdy i více. Když se ve větru jednozrnka rozvlní, vídáme to na poli na Ekofarmě v Hostěrádkách, je to jemnost sama😊.
Jak můžeme jednozrnku pěstovanou na zahradě využít?
Ze zralých klásků manuálně velmi těžce drolíme zrnka. U nás v Probiu používáme loupačku. Pokud se vám podaří najít způsob, jak vyloupat sklizenou jednozrnku, co nejlépe, dejte nám určitě vědět😊. Pokud se to nepodaří, pak si tato jemná zrnka můžete pořídit ve zdravých výživách nebo u nás na e-shopu. Zrnka jsou výborná jako zavářka do polévky, do různých rizot, nákypů, pomazánek, salátů. Před vařením doporučujeme jednozrnku i na dva dny namočit do vody, pro větší využití živin.
Jednozrnkové klasy jsou krásné do kytic a věnců. Na posledních Bioslavnostech z ní byly k vidění v našem hlavním stanu vázané kytice. Jednozrnka jim dodala díky dlouhým osinkám vzdušnost a lehkost.
Sláma z jednozrnky je velmi pružná, stébla jsou jemná a poddajná a dá se využít k různému tvoření. Dají se z ní uplést vánoční a velikonoční ozdoby.
Pokud toužíte po větším „díle“, pak koukněte do fotogalerie pod článkem. Zvířátka, strašáci na zahradu… jsou poměrně estetickým přírodním prvkem do zahrady i k vstupním dveřím domu.. Práce se slámou je velmi příjemný způsob relaxace.
A v neposlední řadě můžete slámu použít k mulčování záhonů a cestiček mezi nimi.
A co jednozrnka nutričně?
Pokud si zrnka vypěstujete a vyloupete nebo přímo koupíte již připravená k vaření, pak vězte, že jednozrnka je skutečný poklad. Její předností je vysoký obsah bílkovin, který se pohybuje okolo 18 % (pšenice setá 11 až 13 %), lepek jednozrnky má jinou, pro trávení příznivější strukturu. Má také vyšší obsah karotenoidu ve srovnání s ostatními druhy pšenice a vyšší obsah stopových prvků jako je zinek, fosfor, hořčík a draslík. Celkově je lépe stravitelní než pšenice setá.
A máme tu hořčici bílou, a i když název navádí k bílým květům, tak žluté😊 jsou správně. Hořčice je takový rychlík v růstu a to jak pod zemí, tak nad ní. Velmi rychle vytváří poměrně silný kořen a na povrchu statný habitus. Je to nenáročná jednoletka. Vyhovuje jí teplo, ale zvládne to i v chladnějších vyšších polohách. Snáší i sucho, ale ke vscházení a počátečnímu růstu vláhu potřebuje.
Pěstování hořčice
Máme dvě možnosti, jak semínka hořčice využít. Sejeme ji buď na semeno nebo jako meziplodinu.
Na semeno, vyséváme hořčici optimálně od 20.3. - 10.4. v množství cca 1 g/m2. Hořčice vzchází za 7 až 10 dní a po vzejití nesmí zmrznout (snáší mrazíky do -2°C). Hloubka setí je 2 – 3 cm. A sejeme do řádků o vzdálenosti 15 – 18 cm nebo rovnoměrně rozhodíme po záhoně a uhrabeme. Semena sklízíme v průběhu měsíce srpna, když jsou rostliny suché, lodyhy dobře lámavé, tobolky hnědé a semínka žlutá. Po sklizni necháme semena vysušit.
Jako meziplodinu sejeme hořčici od července do září v množství cca 2,6 g/m2. A můžeme se rozhodnout, zda ji do půdy zapracujeme již na podzim nebo ji necháme na záhonu přes zimu. V zimě sice zmrzne, ale zároveň nám na záhonu vytvoří ochranný pokryv, který zaryjeme do půdy až na jaře.
Jaký má hořčice na zahradě přínos?
Je významnou medonosnou plodinou, včely, čmeláci, vosičky, motýli … si vaši kvetoucí hořčici užijí a spolu s hořčicí opilí i ostatní kvetoucí keře a stromy v jejím okolí.
Tím, že je bujně rostoucí rostlinou, zabrání rozmnožování a růstu plevelů. Nejenom, že chrání půdu před vyplavováním živin, jejím vysychání, ale kořeny také přemísťují živiny ze spodních vrstev do ornice a tím je zpřístupňují následným plodinám. Díky ní, ale i dalšímu zelenému hnojení, jsme schopni dodat do půdy rozložitelnou organickou hmotu.
A to ještě není vše, je tu ještě jedno hořčičné kouzlo. Krom toho, že ozdravuje půdu a napomáhá odstranit půdní únavu, je její další fytosanitární funkcí to, že dokáže snížit počet háďátek v půdě až o 75 %. A také odpuzuje drátovce.
A nemůžeme zapomenout na hořčičná semena.
Hořčičná semínka se používají buď celá, drcená nebo mletá a také jako pasty i oleje. Nejčastěji se potkáváme s hořčicí v hořčici😊, pro kterou je hlavní surovinou. A potom s celými semeny v nakládané zelenině (výborně dochutí okurky, zelí a červenou řepu) i houbách. Milovníci štiplavé chuti si ji mohu dopřát ve formě naklíčených semínek po celý rok. Semena jsou zdrojem bílkovin, vlákniny, esenciálních olejů a řady vitamínů a minerálních látek.
Ze semen můžete také vyrobit domácí hořčici, čaj na dobré trávení, nebo nakládaná hořčičná semínka.
Z nerozvinutých květních pupenů hořčice můžete naložit obdobu kaparů.
A jeden recept na:
Nakládaná hořčičná semínka
Hořčičná semínka cca 10x povaříme 5 minut vždy v nové vodě, abychom je zbavili případné hořkosti. Vaříme až do změknutí. Poté spolu se všemi ingrediencemi na mírném ohni povaříme a necháme vychladnout. Uložíme do skleničky a 24 hodin necháme v lednici macerovat. Takto vydrží několik dnů. Podáváme…
