Datum: 8. 3. 2022
Proč si přenést kousek biopole do zahrady? Pole červeného a růžového a modrého a žlutého a taky pestrého? Co nám to přinese, kromě krásně barevné plochy? Bude to spousta zábavy a užitku. Stejně jako je tomu i u nás na Ekofarmě na poli.
Některé z těchto barevných plodin jsou dobrým zeleným hnojením a meziplodinou, mají ochrannou funkci půdy, některé jsou výborné do salátu, další do přírodních kytic čerstvých i sušených, některé mají schopnost z půdy odstranit těžké kovy a některé nakrmí ptáčky na krmítku v zimě, z některých jsou dobré čaje, některé si nasypeme na kaši, z některých si uděláme krupoto. A většina z nich má těch funkcí hned několik.
A jaké plodiny nám barvy na zahradě vykouzlí?
novinky:
Ječmen, pšenice s polními plevely chrpou a vlčím mákem – pestrou
PŠENICE JEDNOZRNKA
Jednozrnka je tu s námi již 10 000 let. Je nejstarším domestikovaným druhem pšenice a patří spolu se špaldou a dvouzrnkou mezi pšenice pluchaté. Jednozrnka nebyla nikdy šlechtěna moderními metodami, pouze selektivním nebo přirozeným výběrem. I proto má jinou genetickou výbavu než dnešní moderní pšenice. Z toho vyplývají také její lepší nutriční vlastnosti. Samotná vyloupaná zrnka mají plochý, zaoblený tvar a jsou poměrně malá, chybí jim typická rýha na obilce a jejich textura je velmi měkká.
Pěstování jednozrnkyVyséváme ji v průběhu října, v teplejších oblastech i do poloviny listopadu, nevyloupaná zrna bez osin 3 až 5 cm hluboko. Cca 190 ks/m2 nasejeme do řádků 10 až 15 cm od sebe, každých cca 5 cm jedno semínko. Nebo rovnoměrně rozhodíme po záhoně a hráběmi lehce zapravíme.
Neprospívá v zamokřené a jílovité půdě, netoleruje vyšší obsah dusíku v půdě, potom poléhá. Doběrná rostlina v 2 až 3 trati. Oproti jiným obilninám velmi intenzivně odnožuje, takže z jedné obilky může vyrůst 5 i 12 odnoží, na kterých vytvoří klasy. Na poli i na záhonu vypadá z počátku jako tráva, to odpovídá tomu, že nejde o šlechtěnou plodinu……. Po té, co se vytvoří klásky, působí velmi jemně a křehce díky jemným osinkám a subtilnímu klasu. Její výška je cca až 140 cm někdy i více. Když se ve větru jednozrnka rozvlní, vídáme to na poli na Ekofarmě v Hostěrádkách, je to jemnost sama😊.
Jak můžeme jednozrnku pěstovanou na zahradě využít?
Ze zralých klásků manuálně velmi těžce drolíme zrnka. U nás v Probiu používáme loupačku. Pokud se vám podaří najít způsob, jak vyloupat sklizenou jednozrnku, co nejlépe, dejte nám určitě vědět😊. Pokud se to nepodaří, pak si tato jemná zrnka můžete pořídit ve zdravých výživách nebo u nás na e-shopu. Zrnka jsou výborná jako zavářka do polévky, do různých rizot, nákypů, pomazánek, salátů. Před vařením doporučujeme jednozrnku i na dva dny namočit do vody, pro větší využití živin.
Jednozrnkové klasy jsou krásné do kytic a věnců. Na posledních Bioslavnostech z ní byly k vidění v našem hlavním stanu vázané kytice. Jednozrnka jim dodala díky dlouhým osinkám vzdušnost a lehkost.
Sláma z jednozrnky je velmi pružná, stébla jsou jemná a poddajná a dá se využít k různému tvoření. Dají se z ní uplést vánoční a velikonoční ozdoby.
Pokud toužíte po větším „díle“, pak koukněte do fotogalerie pod článkem. Zvířátka, strašáci na zahradu… jsou poměrně estetickým přírodním prvkem do zahrady i k vstupním dveřím domu.. Práce se slámou je velmi příjemný způsob relaxace.
A v neposlední řadě můžete slámu použít k mulčování záhonů a cestiček mezi nimi.
A co jednozrnka nutričně?
Pokud si zrnka vypěstujete a vyloupete nebo přímo koupíte již připravená k vaření, pak vězte, že jednozrnka je skutečný poklad. Její předností je vysoký obsah bílkovin, který se pohybuje okolo 18 % (pšenice setá 11 až 13 %), lepek jednozrnky má jinou, pro trávení příznivější strukturu. Má také vyšší obsah karotenoidu ve srovnání s ostatními druhy pšenice a vyšší obsah stopových prvků jako je zinek, fosfor, hořčík a draslík. Celkově je lépe stravitelní než pšenice setá.
HOŘČICE BÍLÁ
A máme tu hořčici bílou, a i když název navádí k bílým květům, tak žluté😊 jsou správně. Hořčice je takový rychlík v růstu a to jak pod zemí, tak nad ní. Velmi rychle vytváří poměrně silný kořen a na povrchu statný habitus. Je to nenáročná jednoletka. Vyhovuje jí teplo, ale zvládne to i v chladnějších vyšších polohách. Snáší i sucho, ale ke vscházení a počátečnímu růstu vláhu potřebuje.
Pěstování hořčice
Máme dvě možnosti, jak semínka hořčice využít. Sejeme ji buď na semeno nebo jako meziplodinu.
Na semeno, vyséváme hořčici optimálně od 20.3. - 10.4. v množství cca 1 g/m2. Hořčice vzchází za 7 až 10 dní a po vzejití nesmí zmrznout (snáší mrazíky do -2°C). Hloubka setí je 2 – 3 cm. A sejeme do řádků o vzdálenosti 15 – 18 cm nebo rovnoměrně rozhodíme po záhoně a uhrabeme. Semena sklízíme v průběhu měsíce srpna, když jsou rostliny suché, lodyhy dobře lámavé, tobolky hnědé a semínka žlutá. Po sklizni necháme semena vysušit.
Jako meziplodinu sejeme hořčici od července do září v množství cca 2,6 g/m2. A můžeme se rozhodnout, zda ji do půdy zapracujeme již na podzim nebo ji necháme na záhonu přes zimu. V zimě sice zmrzne, ale zároveň nám na záhonu vytvoří ochranný pokryv, který zaryjeme do půdy až na jaře.
Jaký má hořčice na zahradě přínos?
Je významnou medonosnou plodinou, včely, čmeláci, vosičky, motýli … si vaši kvetoucí hořčici užijí a spolu s hořčicí opilí i ostatní kvetoucí keře a stromy v jejím okolí.
Tím, že je bujně rostoucí rostlinou, zabrání rozmnožování a růstu plevelů. Nejenom, že chrání půdu před vyplavováním živin, jejím vysychání, ale kořeny také přemísťují živiny ze spodních vrstev do ornice a tím je zpřístupňují následným plodinám. Díky ní, ale i dalšímu zelenému hnojení, jsme schopni dodat do půdy rozložitelnou organickou hmotu.
A to ještě není vše, je tu ještě jedno hořčičné kouzlo. Krom toho, že ozdravuje půdu a napomáhá odstranit půdní únavu, je její další fytosanitární funkcí to, že dokáže snížit počet háďátek v půdě až o 75 %. A také odpuzuje drátovce.
A nemůžeme zapomenout na hořčičná semena.
Hořčičná semínka se používají buď celá, drcená nebo mletá a také jako pasty i oleje. Nejčastěji se potkáváme s hořčicí v hořčici😊, pro kterou je hlavní surovinou. A potom s celými semeny v nakládané zelenině (výborně dochutí okurky, zelí a červenou řepu) i houbách. Milovníci štiplavé chuti si ji mohu dopřát ve formě naklíčených semínek po celý rok. Semena jsou zdrojem bílkovin, vlákniny, esenciálních olejů a řady vitamínů a minerálních látek.
Ze semen můžete také vyrobit domácí hořčici, čaj na dobré trávení, nebo nakládaná hořčičná semínka.
Z nerozvinutých květních pupenů hořčice můžete naložit obdobu kaparů.
A jeden recept na:
Nakládaná hořčičná semínka
Hořčičná semínka cca 10x povaříme 5 minut vždy v nové vodě, abychom je zbavili případné hořkosti. Vaříme až do změknutí. Poté spolu se všemi ingrediencemi na mírném ohni povaříme a necháme vychladnout. Uložíme do skleničky a 24 hodin necháme v lednici macerovat. Takto vydrží několik dnů. Podáváme…
Jednoletá plodina 20 - 50 cm vysoká s krásným červeným hustě rostoucím květenstvím na zahradě vynikne.
Estetično ale není jedinou funkcí. Její vlastnosti, které využíváme na biopoli, jsou prospěšné i na našich zahradách.
Funkci předplodiny každá rostlina plní nejdéle do začátku květu, kdy vytváří kořeny, které jsou schopné dodat v tomto období nejvíce živin do půdy. Jakmile začne nasazovat na květ, omezuje růst kořenů a zásobuje květ a budoucí plody. Pozitivní funkce předplodiny končí začátkem kvetení.
Půda je tak složitý organismus, že o ní víme sotva 5 % informací. Ale tuto vědomost ekologické zemědělství využívá, tu schopnost rostliny vázat velké množství vzdušného dusíku, který jednak využívá rostlina sama, a také ho v půdě ponechá dost i pro rostlinu následnou. Je to takové skoro perpetuum mobile! Pro naše mouky potřebujeme v PROBIU zrno, které obsahuje dostatek bílkovin a dalších látek. To, aby se Vám dobře peklo. A pěstování špaldy a pšenice po motýlokvětých (jetele, vojtěška, hrách, peluška, vikev apod.) se nám osvědčilo.
A co ještě inkarnát umí?
Jak jetel nachový pěstovat?
Jetel sejeme v druhé polovině srpna, tedy po sklizni některé zeleniny nebo do záhonu, ve kterém jsme zrušili staré sazenice jahod, cca 1 cm hluboko, 2 - 3 g na m2, tedy 800 - 900 semen na m2. Sejeme do řádků 12 cm od sebe s mezerou semínek cca 1 cm. Po zasetí půdu utužíme. Semínka, klíčí asi 10 dní. Pro podporu růstu je vhodné zalévat. Do zimy by měl vytvořit plný pokryv půdy. Kvete následující rok v květnu, intenzivně kvete zhruba tři týdny. Jako předplodinu, ale na počátku kvetení jetel posekáme, jak zmiňujeme výše… Pro jeho okrasnou funkci jej můžeme nechat kvést dál.
Termín setí inkarnátu na našich polích je okolo 15. 8.. Na poli, kde nemůžeme zalévat přizpůsobujeme termín setí především počasí. Michal, vedoucí Ekofarmy PROBIO, to musí pohlídat. Zkušení agronomové říkají: „sej tehdy, když máš jistotu, že bude tolik vláhy, aby semeno do týdne začalo vzcházet. Jako zahrádkáři se nebojte experimentovat. Klidně jej můžete zasít i o měsíc dříve nebo později.
A ještě jednu zásadu připomene…, po rostlinách, které tvoří hlízky na kořenech, by neměli být opět nasety jiné čeledi motýlokvětých, např. hrášek, fazole apod. Kdybychom to dlouhodobě nedodržovali, tak by se v půdě mohly začít vyskytovat různé choroby, škůdci a další neduhy, nastala by totiž tzv. půdní únava. Proto stejně jako na poli, tak i na zahradě dodržujme osevní postup, který podpoří kvalitní růst rostlin.
A přecházíme ze záhonu červeného na záhon růžovobílý...
Je jednoletá rychlerostoucí plodina 50 – 100 cm vysoká. Bohatě kvete a její květenství mají krásnou barvu od bílé po růžovou. Ano, barva a jakási křehkost jejího habitu je jistě pro naše oko potěchou, ale tahle rostlina se na zahradě i na poli prostě tuží… Pohanku na poli pěstujeme hlavně pro nám dobře známé zrno. Má ale také řadu dalších benefitů, které využíváme nejenom na poli ale i na zahradě.
To, co umí pohanka na poli, umí i na zahradě
Pěstování pohanky je více než snadné.
Do nedávna zazníval argument, že ekologické zemědělství nedokáže do půdy dodat rozpustný fosfor přijatelný pro rostliny. Půda na něj odpověděla sama.
Na naší ekofarmě PROBIO pohanku dlouhodobě pěstujeme. Pohanka je málo prošlechtěnou plodinou, takže v sobě zachovává přirozený dostatek živin. Jednou ze zajímavých vlastností pohanky je také to, že je neutrální na délku dne, tzn. že ji můžete zasít téměř kdykoliv a ona roste, kvete dozrává v průběhu celého roku. To můžete využít i na zahradě a naset ji i třeba srpnu, po sklizni zeleniny. Samozřejmě, že je to vázáno na okolní teplotu. Její další výhodou je její krátká vegetační doba. Po zasetí, začíná kvést za 40 až 50 dní (dle odrůdy) a může dozrát celkově za 85 až 110 dní po zasetí dle odrůdy.
Když řekneme pohanka – vidíme před sebou většinou loupanou kroupu nebo lámanku, krupici a taky pohankovou mouku. Takto také zpracováváme neloupanou pohanku z našich polí ve mlýně v PROBIU ve Starém Městě. Pohanku nejdříve musíme precizně vyčistit. Většinou to děláme nadvakrát. Potom následuje kalibrace na speciálních strojích, kdy pohanku rozdělíme podle velikosti na 8 frakcí. Rozdíl ve velikosti je 1 až 2 mm. Potom se již samostatně loupe a čistí od slupek apod. Nedílnou součástí celého procesu zpracování je dvojnásobné čištění pohanky na optickém třídiči. Ve mlýně vyrábíme výrobky s garancí bezlepku, tzn., že obsah lepku nesmí být vyšší než 20 mg/kg. A jak říká majitel, pan Hutař: „Od té doby, co jsme zavedli tento stroj, mohu klidně spát.“ A my zaměstnanci říkáme: „Za což jsme rádi, protože není nic lepšího než vyspaný šéf.“
Pohankové výrobky obsahují vysoce kvalitní bílkoviny, minerální látky i vitamíny. V kuchyni mají nekonečné využití. Nejoblíbenější jídla z pohanky jsou různá krupota, lívance a palačinky, kaše, polévky, zapékané nákypy, chleby, perníky, …
Pokud pohanku pěstujeme na zahradě, pak se na ní díváme spíše jako na bylinku, kterou sklízíme průběžně za zelena. Celá nať s listy i květy má stejně jako pohanková semena výborné vlastnosti pro naše zdraví.
Pěstování pohanky.
Je to rostlina nenáročná na půdu. Sejeme ji až po odeznění nebezpečí mrazů, od konce dubna až do května, je totiž citlivá na mráz. Na zahradě ji můžeme pěstovat po celý rok. Semena pohanky na zahradě pro využití natě vyséváme zpravidla do řádků vzdálených cca 10 cm od sebe, v řádku cca 2 cm od sebe, do hloubky 3 až 5 centimetrů, nebo i rovnoměrně rozhodíme a hráběmi lehce zapravíme. Spotřeba osiva pohanky „na zeleno“ je 15 g na 1 m². Pohanka většinou vzchází za 10 až 12 dní. Toto je období, kdy potřebuje pohanka dostatek vláhy. Kvete 40 až 50 dní po výsevu. A vegetační doba je cca 85 až 115 dní. Vyséváme ji na záhony, okrasné plochy, i jen na okraje záhonů, cestiček a podobně. Pohanka je velmi odolná proti většině škůdců a chorob.
A z růžovobílého záhonu skokem na blankytně modrý…
Len dorůstá do výšky 80 až 100 cm, jde o jednoletou plodinu, která kvete modrými kvítky. Plodem je kulatá tobolka, která obsahuje semena. Len se na polích pěstuje pro semena a vlákna, která jsou ukryta v jeho dlouhém stonku. Semena lnu jsou nutričně hodnotnou potravinou. Obsahují především omega-3 a omega-6 nenasycené mastné kyseliny, které mají protizánětlivé účinky. Taky vysoké množství vlákniny, bílkovin i některé vitamíny a minerály. Lněná semínka pomáhají v boji s viry i bakteriemi, vysokým cholesterolem a dalšími…
Ze lněných vláken se vyrábí látky, které jsou výborné na letní oblečení, protože dobře odvádí teplo a chladí.
A co len na zahradě?
Na již tradičních Bioslavnostech, které máme vždy v červenci, pokud nás virus nezastavil, děti lněné stonky zpracovávají...
Pěstování lnu
Semena vyséváme od března do dubna. Semena můžeme vyset do řádků s rozestupem 8 až 10 cm, jeden cm od sebe do hloubky cca 2 cm. Nebo je volně rozhodit a jen lehce zapravit do půdy. Půda může být obohacena vápníkem. Při delším suchu je potřeba len zalévat. Rostlina kvete od června do srpna. Nať s tobolkami sklízíme na konci srpna. Tobolky by při zralosti měly typicky chrastit.
A jde se na záhon žlutý… sluníčkový… tedy slunečnicový
Je to jednoletá rostlina s velkým hnědým až černým úborem a žlutými kvítky po jeho okraji. Rozptyl výšky rostliny je velký od 30 do 250 cm. Na poli se většinou potkáváme s vysokými druhy, které jsou pravidelně natočené za Sluncem, této schopnosti říkáme heliotropismus. Slunečnice se pěstuje pro semeno, které se prodává loupané nebo se z něj lisuje olej. Na zahradách potom pěstujeme i různé okrasné kultivary.
My si ale chceme přenést kousek pole opět k nám do zahrady, takže zvolíme vysokou polní užitkovou odrůdu.
Jak pěstovat slunečnici?
Slunečnice potřebuje hodně živin, odvděčí se, když do půdy zaryjeme dostatek hnoje nebo kompostu (klidně 3 až 5 kg /m2) nejlépe na podzim. Stanoviště je vhodné v závětří, slunečné. Semena vyséváme od dubna do června, teplota půdy by měla dosáhnout alespoň 8 °C, hloubka setí 5 až 7 cm, cca 6 rostlin na m2. Pokud zasejeme semínka blíže k sobě, třeba do sponu 25 x 30 cm, budou květy menší, do vázy milejší. Semena dozrávají v srpnu až září.
Při setí můžeme využít zkušenosti ekologického zemědělství, kdy pro omezení zaplevelení, snížení ztrát vody z půdy vysejeme slunečnici třeba s pohankou, která svými listy zakryje zbytek volného záhonu. Případně záhon zamulčujeme senem, trávou nebo jiným mulčem.
Výnos semínek významně ovlivňují opylovači.
A je tu kousek pole obilného, typického biopole, na kterém plevele nehubíme chemickými herbicidy, ale pouze regulujeme. I plevele na něm mají svůj význam… Obilné biopole je pestré, takže i pestrý záhon je tu.
JEČMEN JARNÍ, PŠENICE JARNÍ, CHRPA MODRÁ A MÁK VLČÍ
Na tento záhon jsme namíchali ječmen, pšenici a přidali trošku barevných plevelů modrou chrpu a červený mák. Stejně tak barevně to vypadá i u nás na biopolích,
Z výše uvedených druhů obilí a taky ze špaldy, žita a dalších obilovin zpracováváme v našich mlýnech mouky hladké, polohrubé, chlebové, celozrnné a taky krupice, vločky, kroupy i samotné zrno.
Proč jsme pro vás namíchali právě takovouto směs? Pohled na rozmanitý záhon s vousatým obilím i plnými klasy s červeným mákem a modrou chrpou je fajn.
Osinky na obilninách mají svoji funkci, stíní, zachycují vodu, píchají zvěř – takže ji nerada ožírá apod.
A jaký užitek z takového záhonu budeme mít?
Mimochodem… Taky jste jako malí „žvýkali zrna pšenice, dokud jste si z ní v ústech nevyrobili „žvýkačku?“.
A co „plevele“? Jak využijeme ty? Chrpa i mák jsou letničky. Dorůstají do výšky 50 – 100 cm.
A co červený vlčí mák?
Pokud nechcete, aby se vám plevele přirozeně vysemenily, sbírejte buď květy nebo u máku ještě zelené makovičky.
Jak pěstovat směs obilovin?
Směs sejeme co nejdříve na jaře (březen), na nic nečekáme. Obiloviny snáší nízké teploty i mrazy. Sejeme do řádků 12 cm od sebe, každé 2 cm jedno semínko. Nebo rozhodíme po záhoně. Sejeme se do hloubky 3 - 5 cm. Při setí po 15.4. už rostliny nemusí být na pohled tak pěkné.
