Datum: 26. 1. 2023
Na našem území se špalda v historii pěstovala velice sporadicky. Ve 20. století potom nastává její úplný útlum. Špalda se na území České republiky vrací v roce 1991, kdy se ze semen pašovaných z Rakouska na poli u Starého Města pod Sněžníkem, kousek od PROBIA, vypěstovala po dlouhé době poprvé. Bylo to v souvislosti se zaváděním ekologického zemědělství v České republice. Odrůda, která tady u nás na Staroměstsku před více než 30ti lety rostla, se jmenovala krásně - Altgold, tedy „staré zlato“, a byla vynikající.
Posléze jsme ve spolupráci s VURV vybrali z Genové banky v Praze (Genobanka shromažďuje mnoho desetiletí druhy, odrůdy, variety a především tzv. krajové odrůdy z Čech, Moravy, Slovenska i odjinud) odrůdu špaldy Rubiota, která byla svými vlastnostmi velmi podobná právě Altgoldu. A tahle odrůda červené pluchaté špaldy už s námi zůstala dodnes. Vlastně se k ní přidaly ještě další červené pluchaté odrůdy jako Serpentin, Raisa, Copper, Tauro apod. od švýcarského biošlechtitele Petera Kunze. Ty dále množíme, certifikujeme, prodáváme zemědělcům a z nich také vyrábíme naše ryzí špaldové výrobky. Jedním ze základních znaků ryzí špaldy, který na první pohled předurčuje její pravost, je tedy téměř červená barva dozrávajících stébel i klasů. A druhým základním znakem je její pluchatost. Pluchy pevně schovávají zrno proti predátorům a jiným, třeba povětrnostním, vlivům. Po sklizni se musí špaldová zrna poměrně složitě mechanicky loupat.
Bohužel se šlechtitelé začali snažit zvyšovat výnos špaldy a také odstranit její pluchatost, která významně ovlivňuje cenu zpracování – výtěžnost a náklady na loupání. To dospělo tak daleko, že jsou to špaldy jen podle názvu, ale ne vlastnostmi (např. odrůda PS Lubica). Dalším problémem špaldy je, že kvůli odlišným pekařským vlastnostem, ji někteří šlechtitelé přetvořili a udělali z ní téměř pšenici. Dobře se z ní sice peče, ale jako špalda nechutná, např. odrůdy Rokosz, Wirtas.
A ještě více bohužel..., na trhu se začaly objevovat výrobky pod názvem špalda, které jsou pančované nebo se v nich úplně zaměňuje mouka špaldová za pšeničnou. Vše toto se projevuje v ceně špaldových výrobků. Důvod je nasnadě – nepoctivý zisk, ať už finanční nebo konkurenční.
Naštěstí už je tu metoda a chystá se i legislativa, která pravost špaldy prokáže.
Jak se chová špalda na poli?
Původní odrůdy špaldy jsou vzorovou plodinou právě pro pěstování v EZ. Mohutná kořenová soustava umožňuje získat živiny i vodu z hlubších vrstev půdy. Pluchy zrno ochrání před nepřízní. Proto je špalda schopna fungovat bez chemie.
Kromě tohoto přímého efektu, potom ovlivňuje i plodiny, které na poli následují po ní. Rozsáhlé kořeny vytáhnou do vyšších vrstev půdy živiny, chrání půdu před erozí a posléze do kapilár po kořenech zasakuje voda.
A špalda jako potravina?
Špalda je, na rozdíl od průmyslově pěstované pšenice, velmi dobře stravitelná. Průmyslově pěstovaná pšenice je vyšlechtěná především na velká zrna s velkým jádrem, které obsahuje převážně škrob, což pro nás není úplně výhodné.
Špalda má proti průmyslové pšenici výhodnější obsah bílkovin, vlákniny, minerálních látek i vitamínů. Je i chuťově atraktivnější, má chuť i vůni po oříšcích. Proto je zásadní nepěstovat a nešlechtit špaldu na úkor nutriční hodnoty a kvality.
