Známe skutečnou cenu potravin?

Datum: 2. 3. 2020

Zpět

Pojďme se podívat detailněji, co v sobě skrývá skutečná cena potravin.

Líbí se mi přirovnání, že svými penězi ovlivňujeme a volíme to, co se děje kolem nás. Ten, kdo vybírá, co si koupí, ovlivňuje svoji poptávkou nabídku. Protože kdybychom dané věci přestali nakupovat, nebyl by důvod, proč je vyrábět. Máme obrovskou svobodu výběru a tím i obrovskou odpovědnost a moc, kterou si mnohdy ani neuvědomujeme.

Tímto navazuji na téma minulých článků, kde jsem se zabývala tzv. potravinovým minimalizmem. Je pro mě důležité vědět, jaké důsledky a dopad má celý proces výroby potravin, než se dostanou ke mně domů a kam se díky tomu dostanou mé peníze, co ovlivní a co podpoří.

Neznáme pravou cenu potravin

Pravou cenu potravin často neznáme, známe jen tu, za kterou si je koupíme v obchodě, ale ta není často skutečná. Levné potraviny v sobě nezahrnují cenu nákladů, které musejí být vynaloženy na kompenzaci škod, které při jejich pěstování a výrobě vznikají. Moc hezky to vystihuje video TRUE COST  https://youtu.be/8olQW7TSe8Q , které srovnává cenu konvenčních potravin vypěstovaných průmyslovým zemědělstvím a biopotravin z ekologického zemědělství. Proces vzniku biopotravin je šetrný k životnímu prostředí, odpovědný a transparentní, což je samozřejmě nákladnější. Proto je i jejich cena vyšší, protože v sobě nákladnější způsob pěstování zahrnuje. Pojďme se podívat na rozdíly ekologického zemědělství a biopotravin versus a průmyslového zemědělství a konvenčních potravin.  Co podporujeme a volíme svými penězi??

Biopotraviny vznikají v režimu tzv. ekologického zemědělství, jehož pravidla jsou dána zákonem a pravidelně kontrolována. Ekologický zemědělec nepoužívá průmyslová hnojiva ani pesticidy, jeho hospodaření je šetrné k životnímu prostředí, hospodářským zvířatům i lidskému zdraví.

Půda v konvenčním zemědělství je často utužená, vyčerpaná a mrtvá. Je pouze jakýmsi držákem na rostliny, které živiny dostávají uměle v podobě průmyslových hnojiv. 

Zbytky chemických hnojiv a ochranných postřiků jsou z konvenčních polí odplavovány a najdeme je v podzemních vodách. 

V konvenčním zemědělství se hubí plevel plošně. Postřikovače vjíždí pravidelně do porostu a aplikují na pole chemické ochranné látky. Kromě plevelů tyto látky bohužel zabijí i užitečné polní živočichy, jsou splavovány do podzemní vody a jejich zbytky se dostávají do potravin. 

V průmyslově obdělávané zemědělské krajině ptáků, hmyzu i dalších užitečných živočichů rapidně ubývá. Škodí jim syntetické chemické postřiky i umělá chemická hnojiva. Velké lány monokultur bez mezí, remízů a biokoridorů neposkytují možnost k přirozenému úkrytu, hnízdění ani nalezení potravy. Průmyslové zemědělství ničí přirozenou biodiverzitu. 

Půda v konvenčním zemědělství je mnohem náchylnější na erozi - odplavování horní úrodné vrstvy.  Často je utužená tak, že nedokáže pojmout větší množství dešťových srážek, které pak splavují ornici pryč z pole. 

Kolem chemicky ošetřovaných polí byliny nesbírejte, ani nejezte ovoce z okolních stromů. Během aplikace se chemické přípravky mohou dostat i do okolí – na cesty, stromy i byliny.

Fotogalerie