Pomáhající plevele

Datum: 9. 7. 2020

Zpět

Naučili jsme se dělit rostliny a zvířata na užitečné a škodlivé, na ty, co slouží a dávají užitek a ty, co škodí a jejich přítomnost nám není milá.

Je to ale pouze naše lidské hodnocení a náš subjektivní pohled. Podíváme-li se na svět očima přírody, každý živočišný i rostlinný druh má na naší Zemi svůj význam. Je součástí potravního řetězce, svým životem přispívá jinému druhu, pomáhá likvidovat něco, co už neslouží.  Každý obyvatel planety je důležitou součástí spletité sítě správně fungujících vztahů, a to nejen vztahů mezi rostlinami a živočichy, ale i mikroorganizmy a dokonce i vztahů k vodě, půdě a vzduchu.

Pojďme se na to podívat třeba na příkladu rostlin, kterým říkáme „plevele“ nebo raději "doprovodné rostliny".

Příroda má ráda přirozenou pestrost a plevele jsou této pestrosti součástí. Nesnažme se je zcela zlikvidovat a hubit, pouze je usměrňujme na nějakou přijatelnou hranici, kdy nám jejich přítomnost na záhoně nevadí. Kdy neutiskují rostlinky, které jsme vysadili, kdy jim nechávají dost místa. Pak je to v pořádku, občasný plevel na zahrádku i na pole zkrátka patří.

Proč nám na zahrádce doprovodné rostliny rostou?

Plevele přirozeně zakrývají půdu, zakrývají místa, kudy by unikala voda a živiny. Příroda nechce mít místa holá a půdu odkrytou.  Rada tedy zní - minimalizujme takováto místa. Vybírejme a sejme rostliny na záhonky tak, aby svojí plochou zakrývaly co nejvíce prostoru a nedaly tak pleveli možnost se nadměrně rozrůstat. Využívejme mulče, který půdu přirozeně chrání a plevele jím prorůstají pomaleji než holou půdou. Plevele se pak stanou jen jakýmisi doprovodnými rostlinami, které ale nebudou škodit. Naopak dokonce můžeme odhalit mnoho jejich přínosů. Stejně tak to děláme i my na našich polích. Pole bez chemie nejsou nikdy 100% bez plevelů, jsou pestrá a barevná. Pokochat se pohledem na pole zkrášlené květy vlčích máků, chrpy, heřmánku, violky či čekanky je prostě radost.

Plevelová pozitiva:

Co třeba taková KOPŘIVA??

Kdybychom znali všechny vlastnosti kopřivy, její léčivé účinky a vše, čím přispívá životu a koloběhu v přírodě, už nikdy bychom se na ní nedívali jako na zákeřný plevel.

Tip na špaldový kopřivový quiche:

Těsto:

150 g bílé pšeničné mouky Probio, 100 g celozrnné špaldové mouky Probio, 80 g másla,

80-100 ml vody, sůl.

Náplň:

Asi 600 g mladých lístků nebo vrcholových částí kopřiv, 2 cibule, olivový olej nebo ghí, česnek, zeleninový vývar (na podlití kopřiv při dušení), 2 vejce, 200 ml smetany na vaření, pepř, sůl, muškátový oříšek, 100 g sýru gouda.

Všechny suroviny na těsto smíchejte dohromady a vytvořte kompaktní pevné těsto. Nechte chvíli uležet. Zatím si připravte náplň. Kopřivy řádně propláchněte a spařte vroucí vodou, tím přestanou tolik pálit a můžete je nakrájet na drobno. Na oleji či ghí zpěňte cibulku, přidejte kopřivy, podlijte lehce vývarem a nechte podusit do měkka.Těsto vložte do kulaté formy o průměru 30 cm, rovnoměrně rozprostřete  a vytvarujte zvýšené okraje.  Těsto asi 10 minut předpečte v troubě rozpálené na 160 °C. V misce rozšlehejte vejce se smetanou, česnekem, osolte, opepřete a nastrouhejte jemně trochu muškátového oříšku. Vyjměte předpečené těsto z trouby a pokryjte ho  podušenými kopřivami, zalijte směsí smetany a pokryjte nastrouhanou goudou. Pečte asi 35-45 minut. Podávejte teplé i studené.                                                                                                   

Fotogalerie