Špaldou to u nás začalo a pokračuje dodnes

Datum: 18.7.2017

Zpět

Začátky podnikání tady u nás v horách pod Králickým Sněžníkem nebyly nijak jednoduché.

Hledali jsme inspiraci ve zkušenostech lidí žijících zde mnoho generací před námi. Pátrali jsme v historické literatuře a postupně zjistili, že se v místní krajině výborně dařilo pšenici špaldě a pohance. Zdejší lidé byli schopní se jejich pěstováním uživit. Postupně se však od pěstování špaldy kvůli nízkým výnosům upustilo a špalda z české krajiny na mnoho desetiletí téměř vymizela. My jsme se rozhodli, že vrátíme špaldu zpět do naší krajiny. A tak se stalo.

Pašování špaldy

Bylo to v roce 1991 a žádné vhodné osivo tehdy v naší republice nebylo k dispozici.  Martin Hutař (zakladatel společnosti PROBIO) se spolu se svým kamarádem rozhodli propašovat špaldová zrna z Rakouska. „Bylo to pár týdnů, co Jiří Dienstbier – tehdejší ministr zahraniční – stříhal na hranicích dráty. Přes hranice se sice jezdit mohlo, ale stále fungovaly všechny zákazy.  Vyřídit formality na převoz osiva bylo hodně složité, a tak jsme pašovali. Nebylo to nic příjemného – s kontrolami, pohraničníky, psy a samopaly. A hlavně ten pocit, že ještě před několika měsíci to bylo natvrdo střežené… Vždycky při přechodu hranic si na to vzpomenu a naskočí mi husí kůže“, vzpomíná Martin Hutař.

První úroda a první výrobky

Špaldu jsme zaseli na poli nad Starým Městem.  Podařilo se nám špaldu vypěstovat, ale nebyl zde nikdo, kdo by ji dokázal zpracovat. Bylo to tedy na nás. Starou sýpku jsme přestavěli na bio mlýn, začali mlít naše první bio mouky a v roce 1998 jsme představili světu PROBIO špaldovou řadu biopotravin. Špaldové kafe, špaldové těstoviny a Špaldota. Měly velký úspěch a dodnes patří mezi nejoblíbenější výrobky.   

Znovu objevené „superfood“

Ještě nedávno jsme špaldu a další původní nešlechtěné plodiny nazývali zapomenuté, ale díky jejich jedinečným nutričním vlastnostem a přínosu pro lidské zdraví jim říkáme výstižně „superfood“. O špaldě se tvrdí, že obsahuje téměř všechny základní složky důležité pro zdravý lidský organizmus. Vyskytuje se v ní více bílkovin, minerálních látek, vitamínů skupiny B a je lépe stravitelná než běžná pšenice. Špaldě se připisují pozitivní účinky na imunitní systém, cení se její lehká stravitelnost a vhodnost při léčení některých alergií. Její lepek je mnohem lépe stravitelný, a proto mnozí z vás, kteří nesnesou pšeničný lepek, nemají se špaldou potíže. Již Svatá Hildegarda z Bingenu (známá středověká léčitelka) doporučovala pšenici špaldu jako „léčivé“ obilí. Tvrdila též: „Kdyby už člověk nemohl nic jíst a nic mu nepomáhalo, špalda jej postaví na nohy.“

Památka špaldě

Dnes už se špalda na Staroměstsku nepěstuje. My jsme však na místo, kde vyrostla první úroda, nezapomněli.  Na její památku jsme v roce 2012 k příležitosti 20. výročí PROBIO umístili špaldovou informační tabuli. Na toto místo se můžete jít podívat procházkou ze Starého Města po červené turistické značce směr Branná a Ostružná.

 

Fotogalerie