Rozhovor s panem Karlem Matějem, jedním ze dvou zakladatelů společnosti PROBIO.

První otázky vám položíme stejné jako jsme pokládali panu Hutařovi. Letošní rok 2022 společnost PROBIO slaví 30 let od svého vzniku, kdybyste se vrátil o 30 let zpět v čase, udělal byste jiné rozhodnutí, změnil byste něco?

Podnikání je náročné a mnohdy velmi stresující, pro mne má, ale to, co děláme hluboký smysl. Naším cílem je podporovat rozvoj ekologického zemědělství, aby bylo co nejvíce živé půdy, kde se hospodaří bez chemie, aby nebyla kontaminovaná voda, potraviny a životní prostředí pesticidy, herbicidy a další chemií (karcinogeny). Takže, i když to je náročné, mám velkou radost z toho, že děláme dobrou a užitečnou věc pro přírodu, planetu a pro lidi.

Čeho si vážíte na svých zaměstnancích?

Že jdou do toho s námi. Že nám pomáhají pracovat na tom, aby bylo více ekologické půdy, více biopotravin. Firma je živý organismus o cca 105 lidech, kteří musí každý den provést spoustu činností, dobře a spolehlivě, abychom dostali biopotraviny z polí bez chemie do biovýrobků a ty k našim zákazníkům.

Čeho si vážíte na našich zákaznících?

Toho stejného, že jdou do toho s námi. Že nám rozumí, že chápou filozofii biopotravin, že si uvědomují, jak jsou potraviny bez chemie prospěšné pro ně, pro další generace a pro celou planetu.

 Jaká bylo vaše nejtěžší chvilka ve firmě? Nejtěžší rozhodnutí?

Pracovat vzdáleně. Ve firmě jsem týden z měsíce a pak pracuji vzdáleně. Snažím se kolegům pomáhat, jak to jde. Jen je nemůžu každý den podpořit svojí přítomností.

A k vašim zálibám.. Vaše kredo je: "Být na záhonu je pro mě úplně nejvíc." Co vám to přináší?

Od mládí miluji přírodu. Spoustu času jsem trávil na horách, v lese a s kamarády jsme na lesních brigádách vysázeli spoustu stromů. Ke svým padesátinám jsme s gratulanty vysadili ovocný sad ze starých odrůd. Být na záhonu, v přírodě je pro mne psychická relaxace, napojení na přírodu, vidím kolem sebe všechny ty živočichy, je to spojení se zemí, naplňuje mne to štěstím a blahem. Moje krédo také je, že raději věci dělám, než o nich mluvím. Mluvit o minulosti mi přijde jako ztráta času, ale vím, že to je potřeba a že to může mít svůj smysl.

Trošku provokativní otázka, použijete někdy, výjimečně na záhonu chemii?

Pěstuji zásadně bez chemie a když vidím nějakou nerovnováhu, tak přemýšlím, kde jsem udělal chybu, co jsem mohl udělat jinak, lépe. Vlastně bych si ani nedovolil použít chemii na přírodu, přijde mi to, že na to nemám právo, je to přírodní bohatství. A když se pak dočtu, jak je pitná voda znečištěna herbicidy, hormony apod., tak je mi z toho smutno. Zajímám se, jak posilovat imunitu rostlin a zdá se mi, že to je podobné jako u lidí.

 Na biopolích využíváme řady postupů, abychom nepotřebovali chemii. Využíváte jich i na zahradě?

Určitě, snažím se využívat co znám a snažím se i dál vzdělávat a hledat další buď nové poznatky nebo i zkušenosti našich babiček a prababiček.

Co je tím postupem, abyste nemusel používat chemii?

Většinou už neryji ale okopávám a kypřím, mulčuji, používám jíchy apod. Zásadní je také osevní postup, rostliny vhodné do 1. tratě, 2. a 3. Přihnojuji většinou kompostem, protože doma hodně vaříme, a tak máme spoustu bioodpadu z biozeleniny. Pak se snažím na záhonech kombinovat různé plodiny, které se navzájem podporují a zkouším různé varianty. Když k nám přijedou kamarádi, rád jim vysvětluji, proč se zelenině tak daří, vidím v nich další potencionální biopečovatele o půdu.

 Co je to jícha?

Jícha neboli zákvas je cca 14 dnů kvašená rostlina. Používám nejraději na kousky posekané kopřivy, pampelišky, kostival. Jsou to rostliny výborné na hnojení. V oblibě mám i přesličku rolní, která má vliv na „pevnost“ rostliny. Viděl jsem, že zředěným odvarem se dá posílit broskev proti kadeřavosti, buď přímo na listy nebo ke kořenům stromu.

Co u vás doma na zahradě pěstujete?

Saláty, čekanku, černý kořen, mrkev, petržel, celer, cibuli, různé bylinky – měsíček, bazalku, koření – kopr, koriandr. Některé rostliny už vysemeňují samy. A obzvláště hrdý jsem na česnek.

Mám rád vaření, dříve jsem vařil stylem, že jsem si našel nějaký recept v kuchařce (doporučuji kuchařky od Hanky Zemanové) a od doby kdy mám vlastní zahrádku (vlastně už bez ní nemohu být), tak vařím nejraději tak, že se projdu po zahradě a postupně koukám co tam roste, dozrává a trhám a skládám si v hlavě co budu vařit.

 Jaká je vaše nejoblíbenější biopotravina?

Nejsem úplně vyhraněný, miluji pestrost, ale mezi favority určitě patří pohanka, špalda, oves a ječmen. A opravdová pochoutka pro mě je čerstvý žitno-špaldovo-pšeničný biochleba, vykynutý z kvásku a upečený doma v troubě. Namazaný biomáslem, v létě posypaný pažitkou nebo cibulovou natí a v zimě třeba plátky česneku.

Co z výše uvedených obilovin nejraději vaříte?

Pohanka – kontrabáš, klasické valašké jídlo.

Špalda – buď kroupy na rizoto případně nákyp, z mouky domácí chleba nebo bábovky.

Oves – hlavně jako vločky na kaše nebo na sušenky.

Ječmen – milujeme ječné lívance, děláme je z biosměsi, protože to je praktické, rychlé a jednoduché. Miluje je celá rodina, takže většinou uděláme ze dvou balení, aby se všichni přejedli. Jsou výborné na snídani, večeři nebo jen tak jako dezert ozdobené tvarohem a ovocem, případně šlehačkou.

 Děkujeme, právě jsme dostali hlad.... Vygradoval myslím někde mezi slovy „ječné lívance“ a „přejedli“.  Sdělíte nám váš v rodině nejoblíbenější recept?

V létě je to cuketová koprovka s jáhlami z knihy Nová biokuchařka Hanky Zemanové a v zimě pohankový kontrabáš.

Jste docela ortodoxní, co se biopotravin týká...

Jsem, miluji přírodu, jsem jí vděčný za vše, čím mne sytí a obohacuje a snažím se pečovat o své tělo, aby mi dobře sloužilo.

 Děkujeme za rozhovor

Fotogalerie