Lukáš Roubík je výživový poradce, sportovec, autor knihy Moderní výživa ve fitness (nejprodávanější kniha v oblasti sportovní výživy) a zakladatel Institutu Moderní Výživy.

Lukáši, vaše heslo v nutriční poradně IMV je: „S rozumem ke zdraví a výsledkům“. Jak se tento slogan promítá do praxe?

Moje osobní vize je „Naučit Česko jíst.“, takže v našich nutričních poradnách v Praze a v Brně klademe velký důraz na edukaci klientů. Snažíme se o to, aby každý člověk dobře porozuměl tomu, proč po něm chceme změny, které po něm chceme, a aby chápal, jaký pro něj mají význam. Naším cílem je postupně naučit klienta vše o výživě tak, aby nás už nikdy nepotřeboval, tedy aby nejen dosáhl svých cílů, se kterými za námi přišel, ale aby trvale změnil svůj životní styl k lepšímu a pokračoval v tom celý život. V našich nutričních poradnách nepoužíváme žádné „zázračné produkty a metody“ a neprodáváme žádné suplementy, protože nic takového není pro zdravý životní styl, hubnutí a dosažení cílů potřeba. Pracujeme s běžně dostupnými potravinami a s nutričními a pohybovými návyky, které se dají aplikovat v reálném životě každého z nás, respektují individualitu každého klienta, mají prokazatelné výsledky a jsou dlouhodobě udržitelné.

Co nejčastěji řešíte v poradně? Je to obezita?

Přibližně 80 % všech našich klientů tvoří lidé s nadváhou a obezitou, kteří usilují o zhubnutí a změnu životního stylu, a také lidé s normální hmotností, kteří jsou zatím úplně zdraví a díky vhodným úpravám jídelníčku si chtějí zdraví co nejdéle udržet a jde jim tedy hlavně o zdravotní prevenci. Zhruba 15 % klientů tvoří sportovci, kteří chtějí zlepšit sportovní výkonnost anebo případně poradit s bezpečným shazováním do hmotností kategorie. Zbylých 5 % jsou specifické případy klientů, kteří mají např. celiakii anebo cukrovku, ale od svých lékařů bohužel nebyli dostatečně edukováni, a tak hledají pomoc s výživou u nás. V našich nutričních poradnách pracují výhradně nutriční terapeuti a terapeutky, kteří získali vzdělání ve výživě na vysoké škole, a dokonce u nás pracují i dva kliničtí nutriční terapeuti, kteří pracují v nemocnici a částečně u nás. V našem týmu se tak každý soustředíme na určité oblasti, např. já řeším obézní klienty a sportovce, další kolegyně má zase na starosti primárně těhotné a kojící ženy, výživu dětí apod.

Před několika lety se objevilo v oblasti výživy slovo „mikrobiota“ – tzv. druhý mozek. Co vlastně toto slovo znamená a co se zatím ví, že zdravá mikrobiota dokáže? Umí ovlivnit naše chutě na jídlo? Jestli máme chuť na sladké… slané?

Mikrobiom zahrnuje veškerou genetickou informaci všech mikroogranismů v určité jednotce, např. v lidském organismu anebo ve střevě, kdy hovoříme o tzv. střevním mikrobiomu. Před 20 lety se v souvislosti s našimi střevy hovořilo hlavně o baktériích, ale dnes už víme, že střevní mikrobiom je mnohem pestřejší a obsahuje např. i viry, houby a prvoky a v našem těle toho ovlivňuje mnohem více, než jsme si dříve mysleli. Náš mikrobiom nám pomáhá trávit potravu, regulovat imunitní systém, chrání nás před pategoenními bakteriemi, pomáhá nám syntetizovat některé vitamíny ze skupiny B a vitamín K, ovlivňuje naši náladu, absorpci léků apod. A dokonce ovlivňuje třeba i to, jak rychle se nám zvedá glykémie a kolik inzulínu se nám vyloučí po konzumaci různých potravin. Mikrobiom může i za to, jak trávíme naše jídlo a kolik živin jsme z něj schopni přijmout. Obecně lze říci, že lidé s větší bakteriální diverzitou jsou obecně zdravější.

Někdy před 7 lety MUDr. Marie Skalská uvedla pro PRO FIT INSTITUT: Kdybych mohla kouzelným proutkem změnit jediné v českých běžných jídelníčcích, zvýšila bych množství vlákniny. Co byste změnil dnes v běžných českých jídelníčcích? Zůstává vláknina pořád problémem?

Paní doktorka je skvělá a máme ji moc rádi, už byla také 3x řečníkem na naší každoroční konferenci. Vláknina stále zůstává problémem a určitě lze obecně říci, že většina populace by měla její příjem navýšit. A to nejen kvůli přímým zdravotním benefitům vyšší konzumace zeleniny, ovoce a celozrnného pečiva, které kromě vlákniny zároveň obsahují vitamíny, minerální látky, stopové prvky, fytonutrienty atd. a přispívají i ke snížení rizika vzniku civilizačních onemocnění, jako je např. cukrovka 2. typu. Další klíčovou vlastností vlákniny je i to, že nás lépe a déle zasytí. Pokud si ke každému jídlu dáte zdroj vlákniny, např. kus zeleniny, ovoce anebo celozrnné pečivo atd., nebudete mít hned za pár minut opět chuť na jídlo a na sladké. Takže přidání nějakého zdroje vlákniny k prakticky každému jídlu lze nade vší pochybnost skutečně doporučit většině lidí.

Já osobně bych ale rád změnil černobílé přemýšlení veřejnosti nad výživou v tom smyslu, že zdravý životní styl a hubnutí není o žádných nárazových a extrémních dietách, ale o postupných změnách a budování nových a dlouhodobě udržitelných návyků. Ony totiž skutečně neexistují žádné „zázračné“ diety a krátkodobé hladovky ve formě „pytlíkových diet“ dlouhodobě nefungují. Proto pokud nechcete jen dokola hubnout (a následně zase nabírat), ale chcete opravdu trvale zhubnout, být zdravější a cítit se lépe, musíte přestat střídat období diet a období přejídání a místo toho postupně zavádět změny, vybírat kvalitnější potraviny a vhodnější jídla a vytvářet si nové a vhodnější návyky na výživu a pohyb. Zdravý životní styl není o tom, že byste si už nikdy nemohli dát čokoládu, pivo nebo zmrzlinu. Ale je nutné chápat, že převahu našeho jídelníčku by měly tvořit především minimálně průmyslově zpracované potraviny, které většinou obsahují ve vyšším objemu relativně málo energie, ale vysoké množství nutričně hodnotných látek. Takže nás zasytí a vyživí, ale přitom zpravidla nepřijmeme nadměrné množství energie. A pokud takto vypadá většina jídelníčku, není problém si dát občas čokoládu. Problém je, když kvalitní potraviny v jídelníčku nemáte a místo nich si dáváte čokoládu několikrát denně.

Úprava potravin, která zažívá již nějakou dobu renesanci, je fermentace, kvašení. V případě biopotravin Probia je výsledkem fermentace třeba kváskový chléb a kváskové pečivo vůbec, kvašená obilná zrna nebo i luštěniny. V případě zeleniny je to klasické kysané zelí, kimči nebo třeba krátce kvašené pickles. A mohou to být také jogurty a další potraviny. Proč je tak výhodné jíst fermentované potraviny? Co si z nich tělo dokáže vzít jiného nebo jinak než z klasických potravin?

Fermentované potraviny přímo obsahují zdraví prospěšné bakterie, jejichž konzumace přispívá ke správné funkci střevního mikrobiomu, podporují obnovu střevního epitelu a vstřebávání živin a současně posilují imunitní systém. Případě se díky fermentaci zlepšuje i stravitelnost této potraviny, snižuje se obsah antinutričních látek a zvyšuje se využitelnost obsažených mikronutrientů naším trávicím traktem. Díky tomu v těchto fermentovaných potravinách nepřijmeme jen živiny, jako jsou např. mastné kyseliny omega-3, vitamíny, minerální látky apod., ale současně i tato zdraví prospěšná probiotika.

Dívali jsme se na některá vaše videa a velmi přehledně vysvětlujete např. vztah příjmu a jednotlivých výdejů energie. Uvádíte, že na bazální metabolismus spotřebujeme cca 60 % energie, trávení 10 %, ostatní výdej 15%, na pohybové aktivity..  atd. Bylo příjemné zjistit, jak v našich tělech funguje energie. Jsou tyto informace pro vaše účastníky nové nebo je znají?

Většina účastníků našich kurzů a diváků našich videí samozřejmě tyto pojmy jako bazální metabolismus zná, ale bohužel ne všichni s nimi dokáží pracovat v praxi a ne všichni jim správně rozumí. Proto je samozřejmě skvělé, že se lidé snaží v této oblasti vzdělávat, protože vždy je mnohem lepší pak dodržovat různé postupy a zavádět změny v jídelníčku a pohybu, když dobře chápete, proč tyto změny děláte.

Probio letos slaví třicet let od svého vzniku. Od počátku produkujeme biopotraviny, při jejichž pěstování i výrobě nepoužíváme chemii a klademe důraz na jejich celozrnnost a minimální zpracování. Nemůžeme se tedy nezeptat, zda je vnímáte jako zdraví prospěšné?

Ano, minimálně průmyslově zpracované potraviny, celozrnné obiloviny, kváskové pečivo a další biopotraviny jsou nade vší pochybnost zdraví prospěšné potraviny.

A poslední dotaz.. budou si moci na Bioslavnostech koupit návštěvníci vaše knihy, případně si je nechat vámi podepsat?

Rád s sebou na Bioslavnosti vezmu několik knih Moderní výživa a velice rád je všem podepíšu.

Děkujeme za rozhovor a těšíme se na vás na Bioslavnostech.

Děkuji Vám za rozhovor, zdravím všechny Vaše čtenáře a zákazníky a budu se těšit na Bioslavnostech na osobní setkání.  

Fotogalerie