První rozhovor k třiceti letům společnosti. S kým jiným, než s jedním ze dvou zakladatelů PROBIA a člověkem, který stál u zrodu ekologického zemědělství u nás, s panem Martinem Hutařem.

Letošní rok 2022 společnost PROBIO slaví 30 let od svého vzniku.

Když se vrátíme v čase, čím jste chtěl na počátku své profesionální dráhy být.. bylo to vždy ekologické zemědělství a biopotraviny?

Naše rodina měla vždy blízko k přírodě. Měl jsem dědu, který byl zahradník a bavilo mě to s ním na zahradě, to byl základ mého vztahu k přírodě. No a moje maminka obhospodařovala velikou zahradu, takže nás zeleninu i ovoce naučila pěstovat, jíst a vlastně i vařit. A to mě ovlivnilo, takže bych se určitě zabýval podobnými věcmi jako nyní.

A já teď zase se svými vnuky chodím nejraději do „bažin“.. stavíme hráze a potůčky… je to úžasné místo, kousek od našeho domu s divokou přírodou, řekou a vším co by měly děti poznat.

 A ještě jedna otázka, která se pojí s počátkem firmy, tedy se špaldou… tou to v PROBIU začalo, ryzí špaldou, jak vždy doplňujete. Proč to slovo vždy doplňujete?  

Vlastně až v posledních několika letech to říkám. Špalda se možná i díky PROBIO stala synonymem ekologického zemědělství. Je totiž pro svoji specifickou oříškovou chuť a nutriční benefity velmi oblíbenou obilninou, navíc jsme velmi brzy začali na trh uvádět další špaldové výrobky. Nejdříve to byly mouky a pak i těstoviny, kernoto, špaldota, kafe, sušenky atp.. Díky tomu, že je původní špalda minimálně šlechtěná, zachovává si nejen látky pro nás prospěšné, ale třeba i tu vlastnost, že se musí vyloupat. Výtěžnost ryzí špaldy je proti běžné pšenici jen tak 65 procent. Je to tím, že je zrno celkem pevně spojeno s pluchami a při sklizni se automaticky nerozpadne a neoddělí se. To se děje u tzv. pološpald, které již prošly šlechtěním, ty se loupat nemusí, i proto jsou levnější, ale je to na úkor vlastností, které ryzí špalda má. Navíc se na trhu objevily špaldové  výrobky, do kterých se přimíchává obyčejná, i když biopšenice. A to nechceme. PROBIO od počátku zpracovává původní odrůdy špaldy, právě pro její nezaměnitelné vlastnosti. Takže to je důvod, proč slova původní a ryzí používám.

Čeho si vážíte na svých zaměstnancích?

Činnosti firmy jsou velmi různorodé, každá pracovní pozice je důležitá a neopakovatelná. Takže klobouk dolů za zodpovědnost, důslednost, profesionalitu všech spolupracovníků.  Myslím, že se daří všem společně udržovat kvalitu výrobků, nízkou chybovost apod.

 Čeho si vážíte na zákaznících?

Jejich zodpovědnosti za svoje zdraví a také zodpovědnosti za krajinu a životní prostředí u nás i ve světě. Že jsou ochotni podpořit potřebné změny nákupem od nás, respektive od našich českých biofarem, které svým hospodařením ke změně přispívají.

 Vaší srdcovou záležitostí je Ekofama PROBIO, co vás vedlo k jejímu založení?

Jsem agronom, mlynář samouk. Mlýny už má na starosti můj syn, od mala se mnou chodíval do práce a tento obor si ho přitáhl. Zvolil proto ke studiu mlynářskou průmyslovku v Pardubicích. Tím, že úzce spolupracujeme s ekozemědělci, vyvstala potřeba, to co jim radíme, vyzkoušet si na vlastní kůži. Přání bylo vyslyšeno a Ekofarma se stala mimo jiné našim velkým koníčkem.

Když vás slyšíme povídat o půdě, o všech těch bakteriích, chvostoskocích, žížalách, jak spolu žijí v symbióze a v rovnováze, začínáme chápat co je to ekologické zemědělství...

Vlastně i díky ekofarmě se mi to vše propojilo. Najednou začnete chápat všechny souvislosti, provázanost. Začnete mít velký respekt a úctu k přírodě. Zjistíte, že toho o půdě, rostlinách, normálním zemědělství víte tak málo. Naučíte se přírodu vnímat, pozorovat a moc do ní nezasahovat. Vždyť to tady funguje nějaký ten milion roků. Vlastně ekologické zemědělství a jeho principy se dají aplikovat nejen na farmě, ale i na zahradách, v obcích, ve státě.

Pro mě osobně je ekologické zemědělství  životní filosofie, víra….

 A co výzkum na ekofarmě?

Ekologické zemědělství by mělo zaujímat za pár let 25 % plochy. Bohužel informace, zkušenostia znalosti o něm jsou stále minimální. A protože se cítíme odpovědni za tento deficit, začali jsme v rámci demonstračních farem pořádat přednášky, dny otevřených dveří, polní dny, demonstrační pokusy a konzultace pro zemědělskou i spotřebitelskou veřejnost. Mimo to spolupracujeme na některých domácích i zahraničních výzkumných projektech týkajících se EZ. Např. pěstování pohanky, pšenice apod..

Také se daří zapojit novou generaci ekozemědělců, poradců, odborníků apod.

 Je tedy rozdíl mezi Biopotravinami a konvenčními potravinami?

V ekologickém zemědělství rostlinám nepodstrojujeme, takže si přirozeně hledají vše, co k životu potřebují. A není to jen těch pár základních živin, kterými se v konvenci přihnojuje. Rostlina na biopoli je otužilá, využívá spoustu látek, snad většinu prvků Mendělejevovi soustavy, ale také spoustu biocidů a dalších látek, o kterých téměř nic nevíme. Nejnovější poznatky o rostlinách, půdě nám dokazují jaký je to úžasný systém a komplex.

No a všechno to dobré se díky biopotravinám přirozeně dostane do našeho těla. Už je mnoho výzkumů, které dokazují prospěšnost biopotravin pro zdraví.

Ekologické pěstování je vlastně uzavřený cyklus. Je to koloběh, kdy vše funguje, jak říkám… normálně. Využíváme osevní postupy, zrna z pole odvezeme ke zpracování, hmotu necháme… pohnojí, z biozemědělství nezůstávají téměř žádné odpady, vše se zacyklí, žádné plastové pytle po hnojivech, pesticidech, prostě příroda.

Máme v sortimentu i takové plodiny, jako je jednozrnka a dvouzrnka, odkud se tyto odrůdy berou? 

Rozvoj intenzivního šlechtění, který vytlačil původní plodiny a jejich krajové odrůdy začal po první resp. druhé sv. válce, bylo potřeba nakrmit svět.  Naštěstí již dříve si biologové uvědomovali potřebu zachránit genofond rostlin a shromažďovali rostliny v genobankách po celém světě. Jednou z nich je také genobanka VÚRV Praha Ruzyně odkud právě naše vyselektovené odrůdy pocházejí.

 Jaká je vaše nejoblíbenější biopotravina?

Určitě pohanka a také asi špaldové kernoto – ideální příloha k zelenině, masu, na sladko do dezertu.

 A co  nejraději vaříte?

Třeba kernotto. Vaří se v poměru 1 : 2 s vodou, většinou 20 až 30 minut, potom  šup s ním pod peřinu nechat dojít. Využívám ho jako přílohu, pro představu, místo rýže. Nebo na způsob českého rizota, jako naše houbové nebo zeleninové špaldoto.

A pokud zbude, tak se dá zachladit a využít třeba na sladko (sladká rýže), nebo sladký dezert apod. Vlastně obdobně to lze dělat i s ostatními kroupami (pohanka, jáhly, ječné kroupy, čirok apod.).

 Sdělíte nám váš v rodině nejoblíbenější recept?

To je můj kámen úrazu. Já vařím z toho co zrovna je – moje snacha říká, že chodit k nám na oběd je vždy překvapení – pokaždé je i ten guláš jiný.

 Konkrétní recept jste nám neprozradil, ale k jelení říji nám určitě něco řeknete.

Ano, miluju to. Vlastně si beru skoro celé září po kouskách dovolenou. Víte jak úžasný je to pocit, dostat se na pár metrů ke stádu jelenů a laní? Nestřílím, někdy fotím. Je to skvělé odreagování.

 Děkujeme za rozhovor, pane Hutaři.

Fotogalerie