Když skoro před třiceti lety dovezl přes rakouské hranice Martin Hutař několik pytlů semínek pšenice špaldy, skoro nikdo ji tady v té době neznal.

Špalda sice měla v Čechách i na Moravě svoji tradici, ale jaksi se na ni zapomnělo. Trvalo mnoho let, než si našla tato původní zapomenutá plodina cestu zpátky. Dnes už není ničím výjimečným a pokrmy z ní se objevují na jídelníčku běžných rodin i špičkových restaurací.

Proč se pšenice špalda stala tak oblíbenou a žádanou, proč její popularita roste a proč je důležité znát její původ a kvalitu? Na to jsme se ptali přímo Martina Hutaře, zakladatele společnosti PROBIO, která u nás pěstování špaldy obnovila a věnuje se jejímu pěstování a zpracování od samotného zrníčka v půdě.

Jak vás napadlo, pustit se do pěstování zrovna špaldy. Co vás k tomu vedlo?

Špalda na naše území historicky patří. Vždy ji tu lidé pěstovali a velmi dobře se jim to dařilo. Chtěli jsme proto na tuto tradici navázat. Navíc se čím dál tím více ukazuje, že průmyslové zemědělství mění zásadně a negativně nutriční složení potravin. Je logické, že spousta civilizačních nemocí souvisí s těmito změnami. Proto jsme si jako součást našeho poslání stanovili cíl navracet do života lidí staré původní plodiny vypěstované v režimu ekologického zemědělství. Špalda se tak postupně stala naší hlavní obilovinou a výrobky z ní jako mouky, krupice, těstoviny a další patří k těm nejoblíbenějším.

Bylo těžké její pěstování tady obnovit?

V 90. letech u nás žádné špaldové osivo ještě nebylo. A tak jsme „propašovali“ několik pytlů původní špaldy přes rakouské hranice a zkusili ji vysít na poli nad Starým Městem. Také úzce spolupracujeme s lidmi z Genové banky Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze, kteří nám i další původní plodiny poskytli a také je pomohli z několika semínek namnožit. I díky tomu dnes můžeme nabízet lidem nejen špaldu, ale i jednozrnku, dvouzrnku, červenou pšenici, ječmen a další české „superpotraviny“, jak se moderně dnes těmto plnohodnotným plodinám říká. 

Jak tenkrát lidé na špaldu reagovali, když ji téměř nikdo neznal?

Myslím, že jsme ji tady u nás znova „prošlapali“ cestu. Ukázali jsme lidem, jak ji správně využívat, jaké pokrmy z ní připravit, vymýšleli jsme recepty a vyvinuli jsme takové produkty, aby z nich šlo rychle, snadno a chutně jídlo uvařit. Dodnes patří naše špaldota či kernotto (špaldové kroupy) k těm nevyhledávanějším výrobkům. Vysvětlovali jsme lidem, v čem je špalda jedinečná, jaké má úžasné vlastnosti a vliv na naše zdraví.

Jaké jsou tedy ty její jedinečné vlastnosti?

Je původní, ryzí, divoká, můžeme ji označit za léčivé obilí, tak jak to známe u léčivých rostlin. Nese si v sobě tu autentičnost, originalitu. Proto je pro naše tělo velkým přínosem. Je výborně stravitelná, obsahuje kompletní složení živin, které jsou v této podobě naším organizmem maximálně využitelné. Ze zdravotního pohledu je přirozeným vyváženým zdrojem vitamínů, minerálních látek, vlákniny – nesmírně důležité pro naši střevní mikroflóru. Navíc ji pěstujeme na ekologických polích, takže její kvalita není negativně ovlivněna případnými zbytky chemických postřiků či hnojiv.

Ta osvěta a informování lidí se vám podařily, dnes už je špalda tak známá, že si ji můžeme koupit téměř všude.

To je pravda, ale také jí to bohužel dost uškodilo. Moc nás mrzí, že se dnes šlechtí už i levnější „pološpaldy“ či se špalda míchá s pšenicí, aby byla cena výrobků nižší. Je smutné, že někoho vůbec napadlo pančovat špaldovou mouku podstatně levnější pšenicí a že lidé to v mouce nepoznají. Naštěstí nedávno vyvinula Potravinářská inspekce metodu, která to dokáže odhalit. Proto prosazujeme, aby původní ryzí špalda nesla pečeť, která deklaruje její původ a kvalitu. Totéž platí u dalších původních obilovin, které pěstujeme jako červená pšenice, jednozrnka, dvouzrnka.

Obávám se, že je to asi bohužel častý jev, když se něco stane populárním a ekonomicky zajímavým. Že se najdou tací, kteří se snaží na žádaném produktu vydělat…

Bohužel. Proto vnímám, jak moc je důležité udržet tu původní ryzost a přirozenost a nepěstovat a nešlechtit na úkor nutriční hodnoty a kvality. Je pro nás pak při srovnávání těžké vysvětlit u našich špaldových produktů odpovídající a tím logicky podstatně vyšší cenu. Přijde nám férové tuto skutečnost lidem srozumitelně vysvětlovat, aby si pak následně mohli sami vybrat na základě objektivních informací. Co dodat: „….dám ruku do ohně, že když si koupíte nejen špaldu, ale i dvouzrnku, jednozrnku a další obiloviny od PROBIO, tak jsou to ryzí plodiny.“

Fotogalerie