Datum: 13. 7. 2020
V přírodě je to zkrátka dokonale zařízeno, všechno funguje, jak má.
Jedno podporuje druhé, žádné zbytečnosti navíc, ale ani nic důležitého nechybí. Na přírodních zahradách a ekologických polích nám příroda dává velkou inspiraci, jak využít jejích pochodů.
Pěstujete na zahradě jahody? Víte, že právě ony patří k nejvíce chemicky hnojeným a ošetřovaným plodinám? Jde to ale i jinak, právě ve spolupráci s přírodou.
Jahody potřebují teplé slunné stanoviště, to je první základ úspěchu. Pokud takové místo máte jen omezeně, můžete zkusit pěstovat jahůdky v kamenné spirále, ušetříte prostor a teplé kameny kolem budou rostlinky jahod přirozeně zahřívat.
Jahody milují půdu bohatou na živiny a je potřeba jim ji opravdu nabídnout. Dostatek živin jahodám zajistíte kvalitním kompostem, vyzrálým hnojem a pravidelným zaléváním bylinnými jíchami. Hnůj přidejte na záhon při zakládání jahodoviště a nechte ho pěkně několik měsíců rozložit v půdě, pak vysaďte sazenice. Pravidelně dopřejte jahodám bylinné jíchy (zákvasy), maceráty a odvary. Ty snadno připravíte zkvašením například kopřiv, pampelišek nebo kostivalu. Pěknou dávku výživy zajistíte i každoroční dávkou poctivého kompostu. Více ke kompostu viz níže.
Jahody mají rády kolem sebe kvalitní mulč. Mulč je jako taková peřinka, která rostliny obejme, zahřeje, drží vlhko a živiny a navíc omezí růst plevelům. Ideálním mulčem může být posekaná tráva, sláma či drobná štěpka listnatých stromů. Materiál pěkně navrstvěte kolem každé rostlinky, zajistí vám navíc, že plody budete sklízet čisté bez bláta.
K jahodám můžete vysadit i prospěšné kamarády, prý jim velmi dobře dělá společnost česneku, cibule či pórku. Chrání je proti houbovým chorobám a škůdcům.
Tip - přilákejte hmyz:
Aby se z květů na našich záhoncích staly šťavnaté plody, potřebují být opyleny. Dopřejte své zahrádce pestrost, pěstujte barevné květiny, které lákají opylovače – včely, čmeláky, motýly…výborně fungují a krásně vypadají třeba měsíček, chrpa, ostrožka, sléz, lichořeřišnice… A víte, že čmelák umí opylit květ jahody tak, že je pak jahůdka krásně souměrná J.
Vyživující kompost jako zázrak proměny
Na první pohled zcela obyčejný kompost, který měli lidé na svých pozemcích od nepaměti a asi nijak zvlášť o něm nepřemýšleli, by se dal při hlubším pohledu nazvat dokonalým transformačním procesem. Z přebytečného organického odpadu, který už nepotřebujeme, se během roku stane zcela přeměněný materiál, z jehož výživy může vzniknout nový život.
Kompost je nedílnou součástí každé přírodní zahrady a je veliká škoda odvážet nevyužitý bio odpad pryč a ochuzovat se tak o nejpřirozenější přírodní hnojivo. Je to vlastně takové napodobení přirozeného cyklu v přírodě na malém prostoru.
Kde kompost založit?
Ideálním místem je odlehlá část zahrady, částečně zastíněné místo například pod vzrostlým stromem či keři. Část dne by i na kompost měly dopadat sluneční paprsky, aby měl možnost se pořádně prohřát a zapařit. Lze využít tzv. kompostéry či při větším prostoru na zahradě postavit dřevěnou ohrádku a kompost založit tam.
Co do kompostu ANO
Co do kompostu NE
Jak kompost funguje?
Kompost je domovem neuvěřitelného množství organizmů, které všechny aktivně pracují na jeho přeměně v úrodnou zeminu. Některé spatříme pouhým okem – žížaly, svinky, stonožky a mnohonožky, larvy brouků, slimáci, některé nevidíme, ale bez nich, by kompost nikdy nevznikl a to jsou bakterie a plísně. Kompostovací proces se nastartuje již během několika dní. Tím jak organický odpad vrstvíme postupně na sebe, dojde velmi rychle k množení žádoucích bakterií, které se do připravené potravy ihned pustí. Jejich činností dochází k zahřívání kompostu až na teplotu kolem 65 °C. Tato teplota je velmi důležitá, protože likviduje případné choroby v kompostu a zamezuje klíčení plevelů.
Péče o kompost
Ideálně dvakrát do roka se doporučuje kompost přehodit, aby došlo k jeho provzdušnění a pracující organismy získaly důležitý kyslík. Organický odpad vrstvěte na sebe, kompost by měl být dostatečně vlhký, ale neměl by stát ve vodě. Naopak, pokud by byl kompost pouze na přímém slunci, mohlo by dojít k vysoušení. Pokud delší dobu neprší, je vhodné občas kompost prolít dešťovou vodou. Když se kompostovací proces dobře nastartuje a proběhne, během 12 měsíců máme výživný vyzrálý kompost připravený k použití jako přirozené hnojivo k rostlinám na záhoncích.
Tip na pozorování – kdo bydlí v našem kompostu?
V hrsti kompostu je tolik života, až se vám z toho zatočí hlava. Vezměte si s dětmi lupu či sklenici na pozorování živočichů se zvětšovacím sklem a pojďte prozkoumat to hemžení. Poznáte některé živočišné druhy, kdo je nejrychlejší, kdo je naopak ospalý, kolik mají nožiček a kdo umí skákat…. Brouci, larvičky, žížaly, stonožky a mnohonožky…a všichni další se starají o to, aby nám kompost pěkně tlel a zrál J.
Tip - osaďte si kompost:
Hromada kompostu je ideálním stanovištěm pro, dýně, tykve, cukety… vysaďte je po „zmrzlých mužích“ jako sazeničky přímo do kompostu a uvidíte, jak se vám tu krásně zabydlí. Bez větší péče se hojně rozrostou a koncem léta můžete sklízet barevné plody.
