Žito
Žito je silná a odolná obilovina se spoustou cenných látek. Svou nízkou náročností na klimatické podmínky je nejvíce pěstováno v zemích s mírným a chladným podnebím. Tato obilovina je svou historií spojena především s Evropou. Pro staré Slovany bylo žito typickou plodinou.
Žito je významným zdrojem vitamínů skupiny B a železa. Jeho konzumace působí blahodárně na činnost ledvin a posiluje svaly. Tvrdí se, že lidé, kteří jedí žito, mají velmi odolný imunitní systém, jsou houževnatí, pevní a zdraví. V minulosti bylo žito ceněno i pro své příznivé léčebné účinky. Žitné otruby se používaly k obkladům. Proti horečce byl připravován nápoj z opražených kůrek žitného chleba zalitých vodou. Na záněty se přikládalo těsto ze žitné mouky a medu připravované na mírném ohni.
Pražená semena jsou prodávána jako tzv. žitovka nebo jsou základem tmavé kávoviny (melty). V Americe se ze žita destiluje určitý druh americké whisky, u nás žitná kořalka známá pod jménem „režná".
Nejdůležitějším produktem z žita je žitná mouka. Čerstvá celozrnná žitná mouka působí blahodárně na činnost střev. Obsahuje dostatek lepku na přípravu vhodného chlebového těsta. Samožitný chléb neboli „pumprnikl" má oproti pšeničnému silnější kůrku, drobnější póry a pevnější střídku. Má tmavší barvu, je hutnější a šťavnatější s přirozenou mírně nakyslou chutí a vyznačuje se delší trvanlivostí. Tradiční chléb se dříve pekl bez používání droždí, jedině s žitným kváskem. Kvásek vzniká pouze z vody a žitné mouky. Upéci dobrý žitný chléb je opravdové umění a dříve se předávalo z generace na generaci. Nenechte se ale odradit, domácí pečení chleba za tu zkušenost rozhodně stojí. Dobře upečený kváskový žitný chléb je pochoutka a bude vám chutnat i samotný nebo jen namazaný čerstvým máslem či domácím sádlem. Oproti chlebu z droždí je mnohem lépe stravitelný, protože během dlouhého procesu kynutí se v něm rozkládá kyselina fytinová – pro člověka jinak sloučenina těžce stravitelná.
Produkty ze žita
Žito ozimé
Celozrnná mouka žitná (jemně mletá)
Žitné vločky
