Staročeské vánoční hodování

Chcete se v tomto předvánočním shonu na chvíli zastavit a přenést se do dob dávno minulých?

V následujícím článku si můžete přečíst o tom, jaké pokrmy na Vánoce naši předkové jedli a z jakých surovin je připravovali… Na závěr jsme pro Vás připravili dva recepty na typická lidová vánoční jídla, kterými naši předkové utužovali své zdraví.

V dřívějších dobách se lidé na příchod Vánoc těšili a nevadilo jim, že peněz mnoho nemají. Vánoce pro ně byly hlavně o vzájemné lásce, porozumění a rodině než o drahých dárcích a přeplněných ledničkách, jako je tomu dnes. Pokrmy, které lidé na Vánoce připravovali, měly také určitý magický význam, stejně jako mnoho dalších lidových zvyků, které se v tento čas vykonávají.

Možná je pro někoho novinkou, že všechny starodávné tradice a zvyky, z nichž se některé udržely až do dnešní doby, si lidé v dávných dobách nevykládali církevně, ale podle svého pohanského způsobu. S příchodem zimního slunovratu se radostně a velmi hlučně slavil začátek tepla, veškerého zrození a vítězství nad krutou zimou. V lidových vánočních zvycích se spojilo mnoho z křesťanského s pohanským (předkřesťanským), takže jejich hranice jsou dnes nerozpoznatelné. Patrné je to i z prvního štědrovečerního obyčeje, který se udržel až do dnešních dnů – dodržování půstu. Dospělí o něm dětem slibují, že pokud jej až do večeře vydrží, spatří večer zlaté prasátko (tele nebo beránka). Půst měl také vedle náboženské podstaty svůj racionální význam.

Pár dní před Vánocemi napekly hospodyně chléb z celozrnné mouky a uložily jej do ošatek. Naši předci věděli, že v celozrnném pečivu se nachází mnoho vitamínů, vlákniny a minerálů, protože je upečeno z mouky, která je mleta s celými zrny obiloviny, včetně obalu i klíčku. Mouku používali nejčastěji pšeničnou, špaldovou, ječnou nebo žitnou. V bohatších rodinách se pekly vánočky s rozinkami a mandlemi. Vánoční pečivo má opět svůj původ v pohanství. Lidé pekli na počest svých bohů různě plněné koláče v podobě pletenců, slunečních kotoučů a hvězd.

Jak jsme se již zmínili, předcházel Štědrovečerní hostině půst. I během večeře se nepodávalo maso – s výjimkou ryb. Tabule byla poměrně bohatá a i v chudších rodinách si dopřávali několik chodů. Těch mělo být devatero. Lidé věřili, že čím více bude chodů, tím víc mandelů (snopů) bude na poli. Dnes je ve většině rodin univerzálním jídlem kapr s bramborovým salátem. Dříve převažovali moučné pokrmy, jídla z luštěnin a obilovin (zřejmě kvůli problémům s uchováváním čerstvého ovoce a zeleniny).

Prvním chodem bývaly oplatky s medem (někdy také s česnekem nebo různými bylinkami). Potom se podávala polévka, většinou s houbami. Oblíbené byly luštěniny – nejčastěji hrách – ať v podobě kaše nebo polévky. Hrách byl spojován s vnitřním očištěním – hlavně od pýchy a závisti. Klíček hrachu má podobu kalichu a podle tradice spojoval všechny stolovníky v dobrém i zlém. Čočka se měla jíst proto, aby měli lidé po celý příští rok dostatek peněz. Tradičním lidovým vánočním a také celorepublikovým jídlem byl černý kuba. Existuje mnoho možností pro jeho přípravu. Základem jsou vždy kroupy (ječné, špaldové, pohankové atd., ale lze je i nahradit rýží nebo hrubou krupicí) a houby. Černý se mu říká kvůli tmavým houbám, z kterých se připravoval. Kuba obsahuje hodně vlákniny (z krup), bílkovin a vitamínů. Ve středních Čechách byla oblíbená zeleninová omáčka s žitným celozrnným chlebem. V Podkrkonoší zase kromě zmíněných tradičních jídel medem slazená jáhlová kaše.

Hrách setý

Hrách náleží k našim nejvýznamnějším luštěninám. Evropané jej znali již v období neolitu. V 17. a 18. století si jej jako pamlsek dopřávali pouze vyšší vrstvy obyvatel a teprve později se stal běžnou luštěninou. Nutriční hodnota hrachu je velmi vysoká především svým obsahem bílkovin, kterých má nejvíce ze všech rostliných plodin.

Špalda loupaná

Špalda je vysoce výživná prastará odrůda pšenice s jemně ořechovou chutí, která je chráněna pluchami před vnějšími vlivy. Obsahuje větší množství bílkovin než pšenice setá (cca 16 – 17 %, zatímco pšenice setá pouze 12 – 14 %). Je zdrojem některých vitamínů skupiny B, hlavně thiaminu, riboflavinu a také niacinu. Cení se její lehká stravitelnost a pozitivní účinky při léčení některých alergií.

Na závěr přinášíme dva slibované recepty na vánoční pokrmy – chutné, zdravé a syté.

Hrách zapékaný se zelím

500 g loupaného celého hrachu Harmonie, 200 ml rajčatového kečupu Zwergenwiese, 500 g bílého kysaného zelí, 100 g tvrdého sýra, máslo na vymazání a strouhanka na vysypání pekáčku, pepř od Sluneční brány, mořská sůl Biosal

Hrách uvaříme na hustou kaši. Přidáme kečup, kysané zelí, mořskou sůl, pepř a zamícháme. Směs vlijeme do vymazaného a strouhankou vysypaného pekáčku a zapečeme. Před dopečením posypeme strouhaným sýrem.

Špaldový kuba

500 g špaldového kernotta Harmonie (špaldové kroupy), mořská sůl Biosal, 40 g sušených hub, 5 – 6 stroužků česneku, černý mletý pepř a bazalka od Sluneční brány, 40 g másla a trochu na vymazání a celozrnnou mouku Harmonie na vysypání plechu

Sušené houby 5 minut povaříme v osolené vodě. Vodu slijeme a uvaříme v ní špaldové kernotto (před přípravou ho propláchneme, vložíme do hrnce, přidáme kapku oleje a vaříme cca 30 minut pod poklicí bez míchání). K uvařeným kroupám vložíme houby, rozmačkaný česnek, pepř, bazalku a máslo a ještě chvíli povaříme. Směsí naplníme vymazaný a moukou vysypaný pekáč a pečeme v troubě asi 45 minut při mírné teplotě.

Milí přátelé, přejeme Vám harmonické Vánoce plné porozumění a dobré pohody. A vězte, že dobré jídlo připravené z lásky k domácí pohodě určitě přispěje. Zkuste se letos řídit dávnými tradicemi našich předků. Kdo ví, možná že v příštím roce pocítíte příznivé magické účinky některých pokrmů.

Rádi uvítáme všechny Vaše připomínky k těmto stránkám na adrese probio@probio.cz

Tato stránka byla naposledy změněna 3. března 2006

© PRO-BIO, obchodní společnost s r. o., 2002-06