Vitamin P nebo také rutin či rutosid, je rostlinný glykosid. K jeho objevení došlo při zkoumání účinků kyseliny askorbové (vitamín C) při léčení křečových žil. Nejlépe osvědčila citrónová šťáva nebo extrakt z papriky. To vědce přimělo uvažovat nad tím, že se zde vyskytuje ještě nějaký další faktor, který aktivuje vitamín C nebo sám ovlivňuje pružnost cév. Tento faktor se podařilo izolovat a byl označen jako citrín - vitamín C2 či P. Při zkoumání tohoto faktoru se zjistilo, že citrín není samotnou látkou, ale směsí glykosidů a tyto látky se pojmenovaly jako bioflavonoidy. V přírodě většinou bioflavonoidy doprovázejí vitamín C. Jedním z bioflavonoidů je právě rutin, který je asi 100 krát účinnější než původní citrín. Rutin si získal nejširší uplatnění mezi ostatními bioflavonoidy.
Rutin se používá k léčení zvýšené lomivosti a propustnosti krevních vlásečnic způsobených různými chorobami (chorobná krvácivost na podkladě cévním, změny na sítnici při cukrovce, při nedostatku vitaminu C). Při nedostatku vitaminu C je nutno současně podávat i tento vitamin. Dalšími indikacemi jsou poruchy funkce žil dolních končetin, jejich otoky, případně při hemoroidech. Někteří lidé mohou být však na rutin alergičtí, jako alergická reakce vznikne ekzém, kopřivka, výjimečně astmatický záchvat.
Pohanka setá (Fagopyrum esculentum Moench)
Více informací na stránce Pohanka setá
Významným zdrojem rutinu je pohanka. Rutin se extrahuje ze zelené nebo suché natě, kde se této látky vyskytuje největší množství a produkuje se ve formě tablet, většinou v kombinaci s vitamínem C. Mnohem přirozenější formou jsou však pohankové čaje, které jsou složeny z pohankových natí a slupek, popřípadě dalších bylin. Například svěží kyselkavý pohankový čaj se šípkem. Pohanka na tento čaj se sbírá před květem, protože v tomto období obsahují pohankové natě nejvíce rutinu. Jeden nálevový sáček má cca 16 mg rutinu, což je denní doporučená dávka. Šípek dodává vitamín C, který napomáhá vstřebávání rutinu. Výborná je také kombinace pohankového čaje s mátou a citrónovou trávou nebo pomerančovou kůrou, kdy vzniká velmi osvěžující a povzbuzující nápoj. Bylinky se přidávají také pro zvýraznění chutě. Samotný pohankový čaj je totiž nevýrazný. Samozřejmě, že kvalita čajů záleží na původu sbírané rostliny. To zaručují BIO pohankové čaje z ekologického zemědělství. Pohankové čaje jsou zařazeny mezi skupinu výrobků sloužících jako "doplněk stravy". Potravina označená jako doplněk stravy by se měla konzumovat v množství, které je označeno na obalu výrobku.
Semena pohanky obsahují rutin také, ale v menším množství. Pokud tedy hodnotíme % rutinu v jednotlivých částech pohanky, nejvýznamnější je čerstvá nať, na druhém místě čaj, dále slupky a nakonec semena.
Pokud chcete konzumovat pohankovou nať, stačí si koupit balíček neloupané pohanky a doma si je naklíčit. Neloupaná semena položíte buď na vlhkou hlínu v květináči nebo na vlhký ubrousek či vatu. Vlhkost se musí neustále udržovat, ale pozor na přemíru vody. Semena by neměla být ve vodě ponořená. Sklízíte potom tzv. pohankovou trávu asi 10 cm vysokou. Nasekanou pohankovou trávu přidávejte jako petrželku do polévek, na chléb, do salátů, pomazánek atd.
Semena pohanky navíc obsahují lehce stravitelnou bílkovinu, která má vysoký podíl lysinu, tryptofanu, argininu a kyseliny asparagové Živiny se v pohance nacházejí ve vhodném poměru. Je významným zdrojem vlákniny, železa, draslíku, fosforu, mědi a vitaminů. Pohanka je přirozeně bezlepková a vhodná pro celiaky. Pohanku loupanou můžete konzumovat v různých formách. Například pohankové kroupy lze použít jako přílohu, do polévek, do nádivek a nákypů. Z pohanky lámanky je nejznámější pohanková kaše, ale dobrá je i do pomazánek, polévek a knedlíků. Využití pohankové krupice je obdobné jako u pšeničné krupice, do tradičních kaší, zavářek, halušek, knedlíků, lívanců, polenty, pomazánek, pudinků i moučníků. Pohanková mouka je vhodná na zcela běžné vaření a pečení, ale také jako příměs do bílé mouky na zvýraznění chuti.
Rádi uvítáme všechny Vaše připomínky k těmto stránkám na adrese probio@probio.cz
Tato stránka byla naposledy změněna 2. července 2005
© PRO-BIO, obchodní společnost s r. o., 2002-06