Po zimním období, kdy máme omezenější přístup k čerstvé syrové stravě, je naše tělo přirozeně ochuzeno o vitamíny a minerální látky. To se může projevit tzv. jarní únavou, kdy se cítíme unaveně, sklesle a bez nálady. Abychom tomu alespoň částečně předešli, měli bychom právě v tomto přechodném období zařazovat potraviny živé, plné energie a výživných látek. Než nám v pozdějším jarním období příroda nabídne čerstvé ovoce a zeleninu (nejlépe z vlastní zahrádky či bio bez chemie) a mladé divoké byliny, využijme toho, co máme po ruce. Vhodný doplněk naší stravy představují klíčky a mladé výhonky nejrůznějších obilovin, luštěnin a olejnin. Právě rostlinné klíčky a výhonky jsou ideálním zdrojem vitamínů (A, B, C, H), minerálních látek (vápník, hořčík, fosfor), esenciálních aminokyselin a řady dalších, pro tělo důležitých látek. Pravidelnou konzumací naklíčených semen podporujeme svou imunitu, díky obsaženým antioxidačním látkám snižujeme riziko možnosti karcinogenního bujení, chráníme svůj organizmus před kardiovaskulárními chorobami a přispíváme k jeho celkovému posílení. Ale jako u všeho i zde platí všeho s mírou a bohatě nám postačí menší hrst klíčků denně.
Základem jsou zdravá a kvalitní semena bez chemického ošetření, nejlépe v biokvalitě. Ještě než začneme klíčit, je důležitá první fáze-namáčení. Dle druhu rostliny je potřeba semínka na několik hodin namočit a teprve pak vložit v přiměřeném množství do nakličovací nádoby. Množství vody a doba namáčení semen se liší zejména dle jejich velikosti. Např. obiloviny namáčíme 6-12 hodin (poměr semen a vody je 1:3), luštěniny 12-15 hodin (poměr semen a vody 1:4), malá semínka stačí namáčet na 4-6 hodin.
Ke klíčení můžeme použít speciální nakličovadlo z umělé hmoty či keramiky, misku, hluboký talíř, sklenici, PET láhev nebo nádobu se zeminou. Výběr nádoby na klíčení závisí na druhu rostlinky, protože každé semeno má jiné nároky.
Klíčky sklízíme po 3-5 dnech a výhonky po 10-14 (dle druhu rostliny). Čerstvé klíčky a výhonky jsou především zdrojem vitamínů, minerálních látek, enzymů a aminokyselin. Jelikož by se tyto látky tepelnou úpravou zničily, přidáváme je do pokrmů studených nebo až ke konci přípravy těsně před podáváním. Použití je velice široké a záleží na naší fantazii. Přidejte je na talíř k hotovému pokrmu (velmi dobře chutnají klíčky zamíchané do rizota, kuskusu či bulguru), nasekané do polévky, salátu či na namazaný chléb nebo přímo vyzkoušejte některý z našich receptů.
Suroviny na 4 porce: 400 g cizrny BIOHARMONIE, mořská řasa (Kombu), slunečnicový či řepkový olej Davert, 1 větší cibule, sůl BIOSAL, 1 větší cuketa, 1 malá brokolice, 4 rajčata, 2 papriky (různé barvy), sušené bylinky Sluneční brána (bazalka, oregano…), čerstvá rukola, výhonky řeřichy (ze semínek od Sluneční brány)
Postup: Cizrnu předem namočte na 12 hodin, poté vodu slijte a k vaření použijte novou. Vařte přibližně 1 hodinu (v tlakovém hrnci stačí 30 min) společně s malým množstvím řasy Kombu. Správně uvařená cizrna se dá lehce rozmáčknout mezi dvěma prsty. Nadrobno nasekanou cibulku orestujte na oleji, poté přidejte nakrájenou uvařenou brokolici, pokrájená rajčata, papriku, cuketu a bylinky, osolte a poduste asi 5 min do částečného změknutí. Přidejte uvařenou cizrnu a pokrájenou řasu a důkladně promíchejte a nechte ještě dalších 5 min dusit, tak aby zelenina zůstala křupavá. Salát můžete podávat teplý, ale i studený. Těsně před podáváním posypte řeřichovými výhonky a poklaďte lístky rukoly.
Semena není nutné předem namáčet, protože jinak tvoří velké množství slizu. Ideální nádobou na klíčení řeřichy je keramická miska, ve které semínka pravidelně 2x denně rosíme. Výhonky je možno sklízet po 5-7 dnech. Řeřichové výhonky jsou výborným zdrojem vitamínů B1, B2, C a D, obsahují i významné množství draslíku, vápníku, jódu, železa a fosforu. Řeřicha pomáhá při látkové výměně, činnosti ledvin a proto se velmi hodí i na jarní očistné kúry. Její typická kořenitá chuť z ní činí ideální pikantní doplněk do zeleninových jídel a salátů.
Krásný začátek jara Vám přeje společnost PRO-BIO
Beránek z perníkového těsta, Pohankové cukroví, Medové perníčky z žitné mouky a další výborné recepty nejen na velikonoce
Oslavy Velikonoc mají velmi starou tradici, původem ještě z doby předkřesťanské. Kdy je ale vlastně slavíme a čím se řídí výpočet jejich data? Pojďme se také podívat na lidové zvyky, které k nim patří.
Rádi uvítáme všechny Vaše připomínky k těmto stránkám na adrese probio@probio.cz
Tato stránka byla naposledy změněna 20. dubna 2007
© PRO-BIO, obchodní společnost s r. o., 2002-06