Oves nahý

(Avena nuda L. Hoejer)

Z nutričního a dietetického hlediska je mezi základními obilninami nejvíce ceněn oves setý (Avena sativa). Z tohoto hlediska je stejně cenný i jeho příbuzný bezpluchý druh - oves nahý (Avena nuda).

Původ ovsa nahého není úplně jasný, ale nejčastěji se uvádí, že pochází z horských oblastí Číny a Mongolska. Význam ovsa byl znám už před mnoha stoletími. Římský spisovatel Plinius již v 1. století n. l. zaznamenal, že germánské kmeny se živí ovesnou kaší. Germánští bojovníci nazývali ovesnou kaši pokrmem bohů a vařili ji před bojovým tažením. Staří Římané máčeli oves ve víně, které pak pili vojáci před bojem, zatímco oves dávali koním.

Oves má vysokou energetickou a nutriční hodnotu. Ta vyplývá především z vysokého obsahu biologicky hodnotných bílkovin, vysokého obsahu tuku oproti ostatním obilninám, příznivého složení sacharidu a vysokého obsahu lehce rozpustné vlákniny, vitaminu B, E a řady minerálních látek. Příznivé složení ovesného zrna podmiňuje i jeho vynikající dietetickou a zdravotní hodnotu. Díky tomu, že trávení a vstřebávání ovesného škrobu probíhá pomalu, je ovesná kaše zdrojem dlouho a rovnoměrně se uvolňující energie.

Využití ovsa

Oves je bohatým zdrojem stravitelné i nestravitelné vlákniny, což je kombinace, která pomáhá předcházet zácpě, a je tedy ideální pro zachování správné činnosti tlustého střeva. Stravitelná vláknina je navíc prospěšná pro snížení hladiny cholesterolu v krvi, čímž se zmírňuje riziko vzniku srdečních chorob a infarktu. Oves tlumí zvýšenou činnost štítné žlázy, pusobí blahodárně na nervovou soustavu. Má posilující účinky při vyčerpání organismu a únavě. Je výbornou potravou pro diabetiky, stabilizuje krevní cukr a jeho dlouhodobá konzumace umožňuje snížit dávky inzulínu. Ovesný odvar snižuje horečky.

Spotřeba ovsa u nás není uspokojivá. Kromě domácího sortimentu, který je tvořen zrnem nahého ovsa, vločkami, tyčinkami a ovesným chlebem, je v krajinách s tradiční konzumací této plodiny možné najít daleko širší spektrum ovesných produktů. Kromě převládajících ovesných vloček (síla 0,5 - 0,7 mm) se produkují vločky z řezaných ovesných krup nebo sněhové a dětské vločky, které jsou jemnější (0,3 mm) a lépe a rychleji se vaří, instantní vločky a polotovary z vloček. Ovesná mouka se přidává do chleba (až 30 %) a jiných pekařských výrobků (krekry, tyčinky, pečivové směsi). Další produkty z ovsa doplňuje ovesná rýže, kroupy, otruby, proteinové izoláty, expandované obilky a extrudované produkty, jedlé oleje, plnidla do jogurtu, ale i řada kosmetických výrobků.

Nahý oves se na rozdíl od pluchatého nemusí loupat a má lepší senzorické vlastnosti zrna i vloček. Nevýhodou je citlivost na poškození klíčku po nemž může dojít ke žluknutí a hořknutí. Rozdíly v chemickém složení nahého a pluchatého ovsa jsou ovlivněny především pluchami. Nutriční hodnota oloupaných obilek pluchatého ovsa je podobná nahému ovsu.

Nutriční hodnoty

Obsah bílkovin se pohybuje mezi 14 - 21 % což je ve srovnání s dalšími základními obilninami mnohem více. Z tohoto důvodu se mu v Anglii dostalo pojmenování „sója hor“. Bílkoviny ovsa se svým složením blíží stavu ideálního proteinu. Vynikající je především aminokyselinová skladba s vysokým podílem esenciálních aminokyselin. Obsah prolaminu nízký. Největší frakční zastoupení připadá na globuliny, méně je glutelinu a albuminu.

Obsah tuku v zrnu ovsa je 2 - 4 násobný oproti ostatním. Některé odrůdy ho mají až více než 10 % a jeho kvalita je vynikající. Největší podíl tvoří nenasycené mastné kyseliny. Nejvíc tuku se nachází v klíčku. Škrob vytváří malá škrobová zrna a je podobný rýžovému. Ovesný endosperm obsahuje více tuku než jiné obiloviny, lépe váže vodu. Mouka z ovsa činí pečivo jemnějším, trvanlivějším ale drobivějším a méně objemným.

Oves je nejlepším zdrojem lehce rozpustné vlákniny (b - glukanu), minerálních látek a vitaminu. Výrazně vyšší než u ostatních obilnin je obsah hořčíku, železa, zinku, manganu a arsenu. Z vitaminů je značný obsah B1 (5 mg / kg) a E (35 mg / kg). Má však nedostatek vitaminů A, C, D. Proto je vhodná kombinace ovesných vloček s mlékem a ovocem.

Oves je velice populární jako důležitá složka müsli, jídla které objevil švýcarský průkopník přírodního lékařství doktor Max Bircher-Benner, když přijal pozvání místního ovčáka na selskou specialitu podobnou ovesné kaši. Podle tradičního receptu sestává směs ze 30 % drceného ovsa, 30 % pšeničných vloček, 10 % rozinek,10 % lískových ořechů a 20 % čerstvých jablek.

Rádi uvítáme všechny Vaše připomínky k těmto stránkám na adrese probio@probio.cz

Tato stránka byla naposledy změněna 2. července 2005

© PRO-BIO, obchodní společnost s r. o., 2002-06